Hned na začátku je třeba poznamenat, že ve své knize (Očekávaná poselství) se nezmiňuji o žádné osobě, která se v minulosti nebo v současnosti objevila jako posel Všemohoucího Boha, ani pro ni nedláždím cestu. Důkazy, důkazy a zázraky, které jsem v této knize zmínil a kterými Všemohoucí Bůh podpoří přicházejícího Posla, se neobjevily u žádné osoby, která se prohlašovala za Mahdího nebo Posla, ať už v minulosti nebo v současnosti. V této knize se také nezmiňuji o sobě ani o žádné osobě, kterou znám zblízka či zdaleka. Nevlastním důkazy, které přicházejí s Posly, a nejsem člověk, který umí pamatovat Svatý Korán. Všemohoucí Bůh mi nedal výklad nejednoznačných veršů nebo nesouvisejících písmen ve Svatém Koránu. Toto jsem také nenašel u žádné osoby, která se prohlašuje za očekávaného Mahdího, ať už v současnosti nebo mezi těmi, kteří se za Mahdího prohlašovali v minulosti. Přicházející Posel je popisován jako „Jasný Posel“ [Ad-Dukhan: 13], což znamená, že to bude jasné a zřejmé každému, kdo má znalosti a vhled, a bude mít hmatatelné důkazy, které prokáží, že je Poslem od Všemohoucího Boha, a ne jen vize, sny a představivosti, a důkazy, které má, budou jasné celému světu a nebudou se vztahovat pouze na určitou skupinu lidí.

Tato kniha je mým poselstvím vám a budoucím generacím v zájmu Všemohoucího Boha, aby nepřišel den, kdy vás šokuje zjevení posla od Všemohoucího Boha, který vás varuje před Jeho trestem. Nevěřte mu, nevěřte mu ani ho neproklínejte, abyste nelitovali toho, co jste udělali. Také potvrzuji, že jsem muslim sunnitského myšlenkového směru. Moje víra se nezměnila a nekonvertoval jsem k baháismu, kadiánství, šíismu, súfismu ani žádnému jinému náboženství. Nevěřím v návrat, ani v to, že Mahdí je naživu a skrytý ve sklepě po staletí, ani že se Mahdí nebo náš Mistr Ježíš, mír s ním, objevili dříve a zemřeli, ani v žádnou podobnou víru.

Záleží jen na tom, že jsem změnil přesvědčení děděné po mnoho staletí, že náš Mistr Muhammad, mír a požehnání s ním, je Pečetí poslů. Moje nyní víra, jak je uvedeno ve Svatém Koránu a čisté Sunně, je, že náš Mistr Muhammad, mír a požehnání s ním, je jedinou Pečetí proroků. Na základě této nové víry se změnil můj pohled na mnoho veršů ve Svatém Koránu, což naznačuje, že Všemohoucí Bůh v budoucnu pošle dalšího Posla, který bude následovat a uplatňovat šaríu našeho Proroka.

Moje víra, že Všemohoucí Bůh pošle nového Posla před příchodem znamení trápení, nebyla vírou z dávných časů, ale spíše to bylo před ranní modlitbou 27. šábanu 1440 AH, což odpovídá 2. květnu 2019 n. l., v mešitě Ibrahima Al-Khalila poblíž mého domu v čtvrti 6. října ve Velké Káhiře, kde jsem jako obvykle četl Korán před ranní modlitbou, a zastavil jsem se u veršů súry Ad-Dukhan, které hovoří o verši trápení kouře. Všemohoucí Bůh řekl: „Jsou na pochybách a hrají si (9) Takže čekejte na Den, kdy z nebe vyjde viditelný kouř, (10) který pokryje lidi. Toto je bolestné trápení. (11) Pane náš, odejmi od nás trápení. Věru jsme [nyní] vyděšení.“ Věřící (12) Jak mohou přijmout připomenutí, když k nim přišel jasný Posel? (13) Pak se od něj odvrátili a řekli: „Šílený učitel.“ (14) „Na chvíli vám trest odejmeme. Jistě se vrátíte.“ (15) „V den, kdy udeříme největším úderem. Vskutku, pomstíme se.“ (16) [Ad-Dukhan] Přestal jsem tedy náhle číst, jako bych tyto verše četl poprvé v životě, kvůli zmínce o Poslu, který je označen jako „jasný posel“, uprostřed veršů, které hovoří o událostech Ad-Dukhana a o tom, co se stane v budoucnosti. Proto jsem si tyto verše četl opakovaně po celý dnešní den, abych jim dobře porozuměl. Začal jsem číst všechny interpretace těchto veršů a zjistil jsem, že existuje rozdíl ve výkladu těchto veršů a také rozdíl v časové souvislosti výkladu těchto veršů. Jeden verš je interpretován tak, jako by se verš kouře objevil a skončil v době Proroka, mír a požehnání s ním, poté následuje verš, který je interpretován tak, jako by se verš kouře objevil v budoucnosti, a poté se interpretace verše, který po něm následuje, vrací k tomu, jak to bylo v době Proroka, mír a požehnání s ním. Od toho dne jsem se vydal na cestu hledání existence posla, kterého Všemohoucí Bůh vyšle před veršem kouře, čímž jsem potvrdil Všemohoucí slova: „A nikdy netrestáme, dokud nepošleme posla (15)“ [Al-Isrá’: 15], dokud jsem se plně nepřesvědčil, že Prorok, mír a požehnání s ním, je pouze Pečetí Proroků, a nikoli Pečetí Poslů, jak Všemohoucí Bůh řekl v súře Al-Ahzab: „Muhammad není otcem žádného z vašich mužů, ale je Poslem Alláha a Pečetí Proroků. A Alláh je vídící o všech věcech.“ (40) [Al-Ahzab]. Alláh, Nejvyšší, který je vídící o všech věcech, tedy v tomto verši neřekl „a Pečetí Poslů“. Verš také nenaznačuje, že každý posel je prorok, takže mezi nimi neexistuje nutná souvislost.

Slavné pravidlo (že každý posel je prorok, ale ne každý prorok je poslem) je výrokem většiny učenců. Toto pravidlo nevychází z veršů svatého Koránu ani z výroků Proroka (mír a požehnání s ním) a pokud víme, nebylo předáno žádným z Prorokových (mír a požehnání s ním) společníků ani žádným z jejich spravedlivých následovníků. Toto pravidlo také vyžaduje zapečetění všech typů poselství, která Alláh, Nejvyšší, posílá stvoření, ať už pocházejí od andělů, větrů, mraků atd. Náš mistr Michael je poslem pověřeným řízením deště a Anděl smrti je poslem pověřeným tím, aby bral duše lidí. Existují poslové od andělů, kteří se nazývají Vznešení zapisovatelé, jejichž úkolem je uchovávat a zaznamenávat skutky služebníků, ať už jsou dobré nebo špatné. Existuje mnoho dalších andělských poslů, jako je Munkar a Nakir, kteří jsou pověřeni soudem v hrobu. Pokud předpokládáme, že náš mistr Muhammad (mír a požehnání s ním) je zároveň Pečetí proroků a poslů, pak neexistuje žádný posel od Alláha, Nejvyššího, který by například bral lidské duše a tak dále od poslů Alláha, Nejvyššího.

Islámské právo, které zahrnuje modlitbu, půst, hadždž, zakat, dědictví a všechna nařízení a zákony, které přinesl Svatý Korán, jsou zákony, které zůstanou v platnosti až do Soudného dne, v souladu se slovy Všemohoucího: „Dnes jsem pro vás zdokonalil vaše náboženství, dokončil Svou přízeň vůči vám a schválil jsem pro vás islám jako náboženství (3)“ [Al-Ma’idah: 3]. Poslové, kteří přijdou v budoucnosti, včetně našeho Pána Ježíše, mír s ním, však na tomto náboženství nic nezmění. Budou to naopak muslimové jako my, budou se modlit, postit a platit zakat a budou soudit mezi lidmi podle islámského práva. Budou učit muslimy Koránu a Sunně a budou se snažit šířit toto náboženství, protože jsou islámského vyznání a nepřinesou nové náboženství.

Existují velká znamení mučení, která jsou očekávána a prokázána Koránem a Sunnou, ale dosud nepřišla, včetně (kouře, východu slunce od západu, Góga a Magógu a tří sesuvů půdy: jednoho na východě, jednoho na západě a jednoho na Arabském poloostrově, a posledního z nich je oheň, který vychází z Jemenu a žene lidi na jejich místa shromáždění). Toto jsou velmi velká znamení mučení, která postihnou miliony lidí, a nejsou to znamení mučení, která budou zahrnovat vesnici, kmen nebo lid, jako to, co se stalo s lidmi ze Sáliha nebo Ádu. Je lepší, aby Všemohoucí Bůh poslal posly, aby varovali miliony lidí dříve, než budou zjevena velmi velká znamení mučení, na potvrzení Jeho Všemohoucího slova: {A nikdy netrestáme, dokud nepošleme posla} [Al-Isrá': 15]. Pokud budou poslové zapečetěni s naším pánem Muhammadem, mír a požehnání s ním, pak tyto miliony lidí nebudou potrestáni a nepadnou. Verše o trestu zmíněné v Koránu a Sunně jsou proti nim, protože skutečnost, že Všemohoucí Bůh neposlal varovatele provinilcům, jim dává argument proti Všemohoucímu Bohu, že o Jeho trestu nevěděli! Jak Všemohoucí Bůh říká: „A nezničili jsme město, ledaže by mělo varovatele (208) jako připomínku, a nebyli jsme provinilci (209)“ [Aš-Šu'ára]. Není dovoleno říkat, že Prorok, mír a požehnání s ním, varoval lidstvo před čtrnácti staletími před znameními Hodiny, protože v současné době existují miliony lidí, kteří nechápou nic o islámu ani o poselství našeho Proroka Muhammada, mír a požehnání s ním. Z neměnné sunny Všemohoucího Boha vyplývá, že poslové jsou vysíláni dříve, než lidi postihnou znamení trestu, a že tito poslové žijí během výskytu těchto znamení, což potvrzuje slova Všemohoucího Boha: „Věru podpoříme posly Naše a ty, kdož uvěřili, v životě pozemském i v den, kdy svědkové obstojí (51)“ [Ghafir]. Je to neměnná sunna Všemohoucího Boha, jak řekl Všemohoucí Bůh: „Cesta těch, kdož…“ Vyslali jsme před vámi posly Naše a vy v Naší cestě nenajdete žádnou změnu.“ (77) [Al-Isra’].

Poté, co mi bylo čtyřicet pět let, se přesvědčení, které bylo v mé mysli pevně zakořeněno, že náš Mistr Muhammad, mír a požehnání s ním, je Pečetí proroků a poslů, změnilo na přesvědčení, že náš Mistr Muhammad, mír a požehnání s ním, je pouze Pečetí proroků, a nikoli Pečetí poslů. Díky této změně jsem byl schopen rozluštit symboly mnoha veršů ve Svatém Koránu, které hovoří o přicházejícím Poslu, a byl jsem schopen rozluštit symboly veršů, které hovoří o znameních Hodiny. Díky tomu jsem byl schopen propojit a uspořádat znamení Hodiny s tím, co přišlo ve Svatém Koránu a čisté Sunně, což bych nebyl schopen propojit, uspořádat a pochopit, kdyby se moje víra nezměnila.

Změna tohoto mého přesvědčení pro mě nebyla snadná. Prošel jsem mnoha obtížnými fázemi mezi pochybnostmi a jistotou. Jeden den jsem byl ve fázi pochybností a říkal si, že žádný posel nepřijde, a jindy jsem dosáhl fáze jistoty poté, co jsem si v autě zapnul rádio a v rozhlasové stanici svatého Koránu slyšel koránský verš, který mě do fáze jistoty vrátil, nebo jsem si četl nové verše z Koránu, které mi dokazovaly, že posel přichází.

Nyní mám velké množství důkazů z Koránu a Sunny, které mě ujišťují, že přichází Posel. Měl jsem dvě možnosti: buď si tyto důkazy nechat pro sebe, nebo je oznámit. Setkal jsem se se šejkem z Al-Azhar a mluvil s ním o své víře. Přečetl jsem mu verše kouře a řekl mu: „Jasný Posel zmíněný v těchto verších je přicházející Posel, a nikoli Prorok, mír a požehnání s ním.“ Neudělal nic jiného, než mě nepřímo obvinil z nevíry a řekl mi: „S touto vírou jsi vstoupil do stádia nevíry v islámské náboženství…!“ Řekl jsem mu, že se modlím, postím a dosvědčuji, že není boha kromě Alláha a že Muhammad je Posel Alláha a že náš Mistr Muhammad, mír a požehnání s ním, je Pečetí Proroků, jak je zmíněno v Koránu, a že moje víra v to, že Prorok, mír a požehnání s ním, není Pečetí Poslů, ze mě nedělá nevěřícího. Zmínil jsem se mu o dalších důkazech, které podporují můj názor, ale nebyl přesvědčen a opustil mě. Jeho vnitřní hlas si říkal, že jsem vstoupil do stádia nevíry. Jiný člověk, který četl část mé knihy, mi řekl, že roznítím svár. Pak jsem si vzpomněl na vidění o sňatku s Paní Marií, mír s ní, které se stalo 22. Dul-Kídy 1440 AH, což odpovídá 25. červenci 2019. Viděl jsem, že jsem si vzal Paní Marii, mír s ní, a šel jsem s ní po cestě, a ona byla po mé pravici. Řekl jsem jí: „Doufám, že mi Všemohoucí Bůh dá s tebou dítě.“ Řekla mi: „Ne dříve, než dokončíš, co musíš udělat.“ Tak mě opustila a pokračovala ve své cestě a já se vydal vpřed. Napravo jsem se zastavil, přemýšlel o její odpovědi a řekl, že má pravdu, a vidění skončilo.

Poté, co jsem toto vidění zveřejnil, mi ho jeden přítel vyložil takto: „Výklad se týká zásadní reformy náboženské doktríny, která se možná týká přímo tebe nebo jednoho z tvých potomků. Ačkoli je tato reforma pravdou, setká se s intenzivním a nesnesitelným odporem.“ V té době jsem výkladu onoho vidění nerozuměl.

Rozhodl jsem se napsat tuto knihu a kdykoli jsem dokončil nějakou její část, váhal jsem s dokončením a to, co jsem napsal, jsem vyhodil do koše. Kniha pojednává o nebezpečném přesvědčení a zabývá se interpretací mnoha veršů svatého Koránu, které jsou v rozporu s interpretacemi existujícími po čtrnáct století. Můj vnitřní hlas říká: „Přál bych si, abych ničemu nerozuměl, abych neupadl do tohoto pokušení a zmatku.“ Byl jsem v pokušení a měl jsem před sebou dvě možnosti, jak jsem již zmínil, a obě možnosti mají důvody, které mě nesmírně matou.

První možnost: Důkaz o tom, že Všemohoucí Bůh seslal budoucího posla, si ponechávám pro sebe z následujících důvodů:

1. Vyhlášení této víry mi otevře velmi široké dveře k debatám, diskusím a útokům, které neskončí, dokud nezemřu. Budu obviněn z rouhání, súfismu, baháismu, kadiánství, šíismu a dalších obvinění, bez kterých bych se obešel. V podstatě jsem stále muslimem podle doktríny Ahl al-Sunnah wal-Džamá'ah, ale jediným zásadním nesouhlasem je nyní víra v příchod posla před znameními trestu, v souladu s výrokem Všemohoucího: „A My nikdy netrestáme, dokud nepošleme posla (15)“ [Al-Isrá': 15].

2- Toto není můj boj, ale boj přicházejícího Posla, který přijde s praktickými důkazy, důkazy, svědectvím a zázraky, jež podpoří jeho argumentaci, zatímco já mám jen to, co jsem napsal v této knize, a to nebude stačit k přesvědčení lidí, a přicházející Posel, i když přijde s důkazy a zázraky, které potvrdí jeho poselství, se setká s popíráním a zkreslováním, takže co si mám myslet o tom, co se se mnou stane ve srovnání s přicházejícím Poslem a důkazy, které má..?!

3- Víra, že Prorok, mír a požehnání s ním, je pečetí poslů, se stala vírou jako šestý pilíř islámu, o které nikdo nesmí diskutovat. Změna této víry (která je hluboce zakořeněna v duších muslimů po čtrnáct století) v krátkém čase nebo prostřednictvím jediné knihy není snadná záležitost. Spíše to vyžaduje velmi dlouhou dobu, která je úměrná délce trvání této víry, nebo to vyžaduje příchod očekávaného Posla s důkazy a zázraky, skrze které lze tuto víru v krátkém čase změnit.

Druhá možnost: Všechny důkazy, které jsem našel, zveřejním v knize, která se o tomto přesvědčení zabývá, a to z následujících důvodů:

1 - Obávám se, že pokud si tyto důkazy nechám pro sebe, budu mezi těmi, o kterých Prorok (mír a požehnání s ním) řekl: „Kdo skrývá vědění, Alláh ho v den zmrtvýchvstání uzdře uzdou ohně.“ [Vyprávěl Abdullah ibn Amr] Vědomosti, které jsem v této knize získal, považuji za svěření, které musím sdělit lidem, i kdyby mě to stálo mnoho námahy. Mým cílem je potěšení Alláha, Nejvyššího, a nikoli potěšení Alláhových služebníků, Nejvyššího, a nejsem typ, který jde s karavanou v dobrém i špatném.

2- Bojím se, že zemřu a pak se objeví posel, vyslaný Všemohoucím Alláhem, aby vyzval lidi k návratu k poslušnosti Všemohoucímu Alláhovi, jinak je postihne trápení a muslimové ho budou popírat, obviňovat ho z nevíry a proklínat ho a všechny jejich činy budou na úrovni mých hříchů v Den zmrtvýchvstání, protože jsem jim neřekl nic z poznání, které mi Všemohoucí Alláh dal, a oni se v Den zmrtvýchvstání postaví přede mě a budou mě vyčítat, že jsem jim neřekl, čeho jsem dosáhl a co jsem poznal.

Během tohoto období jsem se cítil zmatený a vyčerpaný z přemýšlení a nemohl jsem kvůli tomu snadno spát. Proto jsem se modlil k Všemohoucímu Bohu, aby mi dal vidění, které by odpovědělo na mou otázku: Mám pokračovat v psaní a vydávání knihy, nebo s psaním mám přestat? 18. muharramu 1441, což odpovídá 17. září 2019, jsem měl toto vidění.

(Viděl jsem, že jsem dokončil svou novou knihu o znameních Hodiny, byla vytištěna a některé výtisky byly doručeny do nakladatelství, zatímco zbytek výtisků mé nové knihy zůstal v mém autě k distribuci do ostatních nakladatelství. Vzal jsem si jeden z výtisků knihy, abych se podíval, jak dobře je vytištěna, a zjistil jsem, že obálka je vynikající, ale poté, co jsem knihu otevřel, mě překvapilo, že její rozměry byly menší, než jsem navrhoval. Výsledkem bylo, že velikost písma se zmenšila a čtenář si musel přiblížit oči ke stránkám nebo použít brýle, aby si mohl knihu přečíst. V první třetině mé knihy však byl malý počet stránek s běžnými rozměry jakékoli knihy a písmo v něm bylo normální a každý si ho mohl přečíst, ale v knize nebylo dobře zafixováno. Poté se mi zjevil majitel tiskárny, který pro mě vytiskl předchozí knihu, kterou byla tato kniha (Charakteristika pastýře a stáda), a s sebou knihu, kterou vytiskl pro jiného autora, a tato kniha pojednává...) s kouřem, což je jedno z hlavních znamení Hodiny. Řekl jsem mu, že tato moje kniha obsahuje všechna znamení Hodiny. Hodiny a kouř. Majitel této tiskárny prohlédl svou knihu, kterou vytiskl, a zjistil, že je vytištěna ve výborném stavu, až na chybu v číslování stránek. První a poslední stránka na zadní straně obálky nebyly číslovány v pořadí s knihou. Všiml jsem si však na poslední stránce jeho knihy posledního verše súry Ad-Dukhan, který zní: „Počkejte tedy, neboť oni čekají.“

Výklad této vize, jak mi řekl jeden z mých přátel, byl: (Pokud jde o první třetinu, jejíž některé stránky jsou jasné, ale ne dostatečně prokázané, vztahuje se k záležitostem, které se stanou během tvého života a dosud se nestaly, aby byly prokázány. Pokud jde o druhou knihu, která byla vytištěna vynikajícím a jasným způsobem a vztahuje se k verši kouře, je to ukazatel - a Bůh ví nejlépe - bezprostředního výskytu tohoto verše. Toto je jeho čas a Bůh ví nejlépe. Aby se tento verš stal, bude mít jiný začátek, než očekáváme, a konec, který jsme si nepředstavovali.) Jiný přítel vyložil tuto vizi a řekl: (Tvoje vize znamená bezprostřední příchod osoby, kolem které se lidé shromáždí a která bude pastýřem pastýřky. Prvním znamením je objevení se kouře na obloze. Pokud jde o tvou knihu, pouze ti s velkým vhledem od Všemohoucího Boha jí budou schopni porozumět, aby pochopili, co budeš psát. Věřím, že opotřebované stránky, které se brzy roztrhnou, jsou výklady veršů a hadísů, které jsou mezi učenci interpretace dobře zavedené, a nové... Výklady odříznou ty staré. A Bůh je Nejvyšší.) A já vím) a ti dva lidé, kteří vykládali toto vidění, nevěděli, o čem moje kniha je, a proto jsem se rozhodl pokračovat v psaní knihy navzdory psychickým problémům, kterým jsem čelil kvůli strachu z toho, s čím se kvůli této knize setkám, pokud jde o hádky, odsuzování a problémy, jejichž důsledky jsem neznal.

V této knize jsem se pokusil spojit správný text Koránu a Sunny s vědeckou pravdou založenou na nejnovějších poznatcích moderní vědy. V této knize jsem zahrnul mnoho veršů a interpretoval je v souladu s Koránem a Sunnou a s moderními vědeckými teoriemi, které odpovídají této interpretaci. Sestavil jsem znamení Hodiny na základě vlastního úsilí. Je možné, že přijde den, kdy toto uspořádání bude platit, nebo že se uspořádání některých z nich bude lišit. Je možné, že se budu mýlit v promítání některých veršů naznačujících příchod Posla na jiného Posla, než je očekávaný Mahdí nebo náš Mistr Ježíš, mír s ním. Snažil jsem se však co nejvíce propojit všechna vlákna a projekce z reality Koránu a Sunny a vědeckých důkazů, dokud tyto události neuspořádám. Nakonec je to však moje vlastní úsilí. V některých místech mohu mít pravdu a jinde se mohu mýlit. Nejsem prorok ani posel, který je neomylný. Jediné, čím jsem si však jistý na základě toho, co je uvedeno v Koránu a Sunně, je, že přijde Posel, který bude lidi varovat před trestem kouře, a že většina lidí tomuto Poslovi neuvěří, takže je postihne trest kouře. Pak budou následovat znamení. Poté přijde Velká hodina a Bůh ví nejlépe.

Ačkoli v této knize věřím, že se objeví další Posel, nebudu zodpovědný za nikoho, kdo bude následovat falešného a lstivého Posla, protože jsem v této knize stanovil podmínky a důkazy, kterými Všemohoucí Bůh přicházejícího Posla podpoří, aby nikdo, kdo si tuto mou knihu přečte, nebyl jím oklamán. Malý počet lidí však přicházejícího Posla bude následovat a tato moje kniha, i když se rozšíří, k tomuto malému počtu nepřidá ani neubere, pokud Všemohoucí Bůh nebude chtít jinak. Břemeno těch, kteří lžou, hádají se a proklínají přicházejícího Posla, však dopadne na bedra učenců, kteří četli a uvažovali o důkazech a důkazech zmíněných v Koránu a Sunně, které dokazují příchod přicházejícího Posla, a přesto trvali na svém a vydali fatwu, že náš Mistr Muhammad, mír a požehnání s ním, je Pečetí Poslů, a nikoli jen Pečetí Proroků, jak je zmíněno v Koránu a Sunně. Kvůli jejich fatwě mnoho muslimů sejde z cesty a budou lhát o přicházejícím Poslu a ponesou břemeno své fatwy i břemeno těch, kdo je svedli. Nebude jim tedy prospěšné říkat: „Na tomto jsme našli naše otce a předchozí učence,“ protože k nim přišly důkazy a důkazy a oni se o nich hádali a odmítli je. Doufáme tedy, že budete přemýšlet o osudu svých dětí a vnoučat, až je přicházející Posel varuje před trestem kouře. Všechny Posly většina lidí popírala a to se stane v budoucnu s přicházejícím Poslem – a Bůh ví nejlépe. Poslové přicházeli jeden za druhým, s postupností národů a budou se střídat. Čas plynul a v každé době to většina lidí popírala, jak řekl Všemohoucí Bůh: „Pokaždé, když k nějakému národu přišel posel, popírali ho. Proto jsme některé z nich nechali následovat jiné a učinili jsme je [zjeveními], takže pryč s lidem, který nevěří.“ (Al-Mu'minun: 44)

Ten, kdo se obrací k Bohu, nezakládá svou víru na názorech druhých, ale spíše myslí svou myslí, dívá se svýma očima a slyší svýma ušima, ne ušima druhých, a nedovolí, aby tradice stály kamenem úrazu na jeho cestě k Všemohoucímu Bohu. Kolik starých tradic a zvyků jsme opustili a kolik starých teorií ustoupilo novým? Pokud se člověk nesnaží hledat pravdu, zůstane v temnotě tradice a bude opakovat to, co řekli starověcí: „Vskutku, našli jsme své otce, jak následují náboženství, a vskutku, my se řídíme jejich kroky“ (22) [Az-Zuchruf].

Tuto knihu zakončím slovy Všemohoucího v súře Al-Kahf: „A v tomto Koránu jsme lidem předložili příklady všeho druhu, ale člověk se o nic svárlivě nehádal.“ (54) A nic nebránilo lidem v tom, aby uvěřili, když k nim přišlo vedení, a v prosbě o odpuštění Pána svého, kromě případu dřívějších národů, nebo aby je stihl trest tváří v tvář. (55) A neposíláme posly, leda jako zvěstovatele radostné a varovatele, a nevěřící se mezi sebou hádají. Ti, kdo nevěří v lež, aby tím vyvrátili pravdu, a zesměšňují Má znamení a to, čím jsou varováni. (56) A kdo je nespravedlivější než ten, komu jsou připomenuta znamení Pána jeho, ale odvrátí se od nich a zapomene na to, co jeho ruce vynesly? Věru jsme jim na srdce umístili závoje, aby tomu nerozuměli, a na uši jim zablokovali uši. A kdybys je volal k správnému vedení, nikdy nebudou správní. (57) A Pán tvůj je odpouštějící, milosrdný. Kdyby je potrestal za to, co si zasloužili, trest by pro ně urychlil. Jim je určen čas, před nímž útočiště nenajdou. (58) A města tato – zničili jsme je, když se dopouštěla nepravosti, a pro jejich zničení jsme určili čas určený. (59) [Al-Kahf] A nechám tě, abys o těchto verších přemýšlel stejným způsobem, jakým jsem se řídil při výkladu veršů uvedených v této mé knize. Věřím – a Bůh ví nejlépe – že tyto verše budou opakovány, až se objeví posel, který přijde s správným vedením, ale setká se s argumenty a popíráním. Toto je neměnná sunna Boha Všemohoucího, jak řekl Bůh Všemohoucí: „Toto je cesta těch, které jsme před tebou poslali z našich poslů. A ty na cestě Naší nenajdeš žádnou změnu.“ (77) [Al-Isrá’].

Tamer Badr