Popis

Úvod ke knize Islám a válka

Válka je univerzální zákon a božské nařízení, kterého se nevyhne žádný čas ani místo. Pravda a lež jsou v neustálém, odvěkém a probíhajícím boji. V předvečer úsvitu islámu byly války v předislámské společnosti v plném proudu. Válka byla pro Araby skutečně stálým zdrojem příjmů.

Předislámské války vypukly jednoduše z touhy po drancování a rabování, ponižování ostatních nebo z triviálních důvodů. Válka Basus, která trvala desetiletí, vypukla kvůli velbloudovi, který rozbil vejce, a válka Dahis a Ghabra, která zpustošila vše, byla způsobena závodem mezi dvěma koňmi.

Z těchto a podobných důvodů vypukla v předislámské éře válka. Islám změnil směr této společnosti, zvětšil problém krveprolití v ní a učinil válku nenáviděnou společností. Islám nevznikl proto, aby odporoval kosmickým zákonům. Existuje nespravedlnost, existuje spravedlnost, existuje lež a existuje pravda. Protiklady nemohou existovat, aniž by proti sobě bojovaly. Všemohoucí Alláh řekl: {A kdyby Alláh nekontroloval některé lidi prostřednictvím jiných, kláštery, kostely, synagogy a mešity, v nichž se hojně zmiňuje Alláhovo jméno, by byly zbořeny.} [Al-Hadždž: 40]

Válka, v jazyce a terminologii, znamená odchýlení se od původního principu, kterým je mír, klid, stabilita, bezpečí a ochrana duše, já, ducha, těla, bohatství, dětí a všeho, co v životě existuje, aby plnilo funkci, pro kterou bylo stvořeno pro sebe nebo ve prospěch ostatních mezi Božím stvořením. Válka tedy zahrnuje neoprávněné napadení neomylného já, ať už zabitím či jinak, způsobem, který negativně ovlivňuje neomylnost napadeného a terorizuje jeho materiální zabezpečení a psychický klid, bez ohledu na míru tohoto útoku, ať už se jedná o agresi a nespravedlnost. Pokud pochází původně od druhých, pak si ji lze představit se já a já proti sobě, tím, že se osoba dopouští činů a hříchů, které ji vedou do kruhu korupce a ničení, ať už úplného nebo částečného a ať už pozitivního nebo negativního.

Je zde důležité vysvětlit islámský pohled na válku a shrnout tento koncept do několika hlavních bodů:

Zaprvé: Mír je cílem a záměrem. Válka je jedním z prostředků k dosažení míru. Svatý Korán o tom říká:

- „Vy, kteří jste uvěřili, vstupte do islámu zcela!“ [Al-Baqara: 208]

- „Jestliže však tíhnou k míru, tíhněte k němu i vy a spoléhejte se na Alláha. Vždyť On je slyšící, vševědoucí.“ [Al-Anfal: 61]

- „A bojujte na cestě Alláhově proti těm, kdož bojují proti vám, ale nepáchají přestupky. Alláh věru nemá rád přestupníky.“

[Al-Baqarah: 190].

- ﴿Jestliže se však od vás stáhnou a nebudou s vámi bojovat a nenabídnou vám mír, pak vám Alláh nedal žádnou cestu proti nim.

[Ženy: 90].

Za druhé: V islámu existují dva typy války:

1. Obranné: chránit zemi muslimů a jejich víru. Korán o tom říká:

„Kdokoli se proti vám prohřeší, prohřešte se proti němu úměrně tomu, jak se on prohřešil proti vám.“ [Al-Baqara: 194]

2- Ofenzíva: Jejím cílem není napadnout, kolonizovat, podmanit si národy ani nutit je k přijetí náboženství, ale spíše osvobodit jejich vůli a svobodu, aby si mohly zvolit pravé náboženství... bez nátlaku ze strany vládců nebo útočníků. V tomto ohledu Všemohoucí Bůh říká:

- „V náboženství není žádného donucení. Správná cesta se od špatné odlišila.“ [Al-Baqarah: 256]

- „A kdyby Alláh nebránil jedněm lidem skrze jiné, země by byla zkažena.“ [Al-Baqara: 251]

Za třetí: Intenzita v boji neznamená krutost, brutalitu nebo nespravedlnost.

1. Muslimům bylo nařízeno, aby bojovali intenzivně, což znamená, že mají být odhodlaní, pevní a neustupovat. Všemohoucí Bůh řekl:

- „Vy, kteří jste uvěřili, když se v bitvě setkáte s nevěřícími, neobracejte se k nim zády.“ [Al-Anfal: 15]

- Když se v bitvě setkáte s těmi, kdož nevěří, bijte je na krky, dokud je neporazíte a pak je nespojíte pouty.

[Muhammad: 47].

- „Proroku, bojuj proti nevěřícím a pokrytcům a buď k nim přísný.“ [At-Tawba: 73]

2- Zároveň jim bylo přikázáno, aby po vítězství byli milosrdní, spravedliví a laskaví. Všemohoucí Bůh řekl:

- „A dávají jídlo, i když k němu mají rádi, chudým, sirotkům a zajatcům.“ [Al-Insan: 8]

- „Pak buď potom laskavost, nebo výkupné, dokud válka nesloží svá břemena.“ [Muhammad: 47]

To byl ideologický aspekt a o něm jsme hovořili velmi stručně. Zbývá ten druhý aspekt, a to praktický aspekt islámské vojenské akce.

Když byl muslimům zjeven Alláhův příkaz k vedení džihádu, nenechal je samotné jejich víře ani se nespokojil s jejich vysokou morálkou. Naopak jim řekl: „A připravte si proti nim vše, co jste schopni síly a válečných oří, jimiž byste mohli zastrašit nepřítele Alláha i nepřítele svého.“ [Al-Anfal: 60] Příkaz k přípravě se zde neomezuje pouze na zbraně. Zahrnuje spíše komplexní a nepřetržitou organizaci války, a to jak materiální, tak morální, počínaje výukou disciplíny, organizace a pořádku, přes neustálý výcvik ve všech zbraních, studium válečných plánů až po znalost geografie regionů a míst. Poté touhu po získání moderních a pokročilých zbraní a výcvik v nich. Od prvního okamžiku, kdy byl zjeven příkaz k vedení džihádu, začal Posel, mír a požehnání s ním, učit své následovníky a připravovat je na velký start šíření náboženství do nejvzdálenějších koutů země. Jeho učení, mír a požehnání s ním, bylo vskutku jako škola pro absolventy vůdců. Kosti napříč věky a generacemi.

V této knize se budeme zabývat teorií války v islámu ve všech jejích aspektech. Doufám, že to, co jsem napsal, bude sloužit jako model pro to, o co usiluji já a o co usilují vědci při studiu událostí naší vojenské historie.

Nepotřebuji žádný komentář, který by zaplnil mezeru, jež je součástí lidské přirozenosti. Předem děkuji všem, kteří přispěli užitečným komentářem nebo se nenechali odradit upřímnou modlitbou v nepřítomnosti. Kéž Bůh zlepší podmínky muslimů a ochrání je před zlem a soužením. Kéž Boží modlitby a mír patří našemu mistrovi Muhammadovi, kéž mu Bůh žehná a daruje mu mír.

Nakonec prosím Všemohoucího Boha, aby mé dílo konal upřímně pro Něj a aby mě odměnil za každé slovo, které jsem napsal, a aby to zařadil na váhu mých dobrých skutků a aby odměnil mé bratry, kteří mi pomohli se vším, co měli, abych tuto knihu dokončil.

„Sláva Tobě, Bože, a chvála Tobě. Svědčím, že není boha kromě Tebe. Žádám Tě o odpuštění a činím Tvé pokání. A naše poslední prosba zní: Veškerá chvála patří Bohu, Pánu světů.“

Chudák, který potřebuje odpuštění a slitování svého Pána

Tamer Badr

8. ramadán 1440 AH

13. května 2019