9. května 2020
Adhan na Maltě
Staré přísloví o někom, kdo mluví, dává rady nebo navrhuje, ale nenajde nikoho, kdo by ho vyslechl. Původ přísloví sahá do několika příběhů.

První příběh, který je nejpřesnější, praví, že přísloví je arabské a běžné v Tunisku, Libanonu a Egyptě. Malta byla kdysi ostrovem obývaným arabskými muslimy, jelikož islámské dobývání Malty začalo v roce 827 n. l. Za vlády muslimských Aghlabidů, za vlády krále Abú Abdalláha Muhammada ibn al-Aghlaba, osmého krále Aghlabidů, v roce 870 n. l., muslimové převzali úplnou kontrolu nad maltskými ostrovy a křesťané tam začali vzdávat hold vládnoucí autoritě výměnou za svobodu náboženského vyznání. Zpráva napsaná v roce 1240 n. l. Gilibertem Abatou, zastupujícím sicilského krále Fridricha II., uvádí, že na ostrovech Malta a Howdah žilo 1119 rodin, včetně 836 muslimských rodin, 250 křesťanských rodin a 33 židovských rodin. S normanskými výboji zůstal arabský prvek dominantní jako kultura, jazyk a náboženství po dobu 150 let, až do 13. století n. l. Po tomto období se křesťanství rozšířilo po maltských ostrovech a nutilo konvertity k islámu opustit svou víru, zejména pokud trvali na trvalém pobytu ve svých maltských městech a vesnicích. Proto se vracíme k populárnímu přísloví „Na Maltě volá adhan“. Toto přísloví se stalo běžným v arabských a muslimských zemích a vyjadřuje úžas a úžas nad touto osobou volá adhan mezi křesťanským obyvatelstvem Malty, které se stalo zcela křesťanským.

Druhý příběh: říká, že přísloví sahá až do období britské okupace Egypta, kdy chudý mladý muž po dokončení studia jen těžko hledal práci, což jeho rodině způsobilo zármutek. Jak velkou nadějí v našeho Pána a v Něho, že je vysvobodí z cyklu chudoby. Poté, co zoufale z nalezení pracovní příležitosti, se dozvěděl, že kdokoli útočí na okupaci, je vyhoštěn na ostrov Malta ve Středozemním moři a jeho rodina dostává během jeho nepřítomnosti měsíční plat třicet liber. O této zprávě nelhal a skutečně se mu po sérii prudkých útoků na britskou okupaci podařilo dosáhnout toho, čeho chtěl, a to vyhoštěním na ostrov Malta se zaručeným důchodem pro jeho rodinu, což je vyvedlo z bažiny chudoby. Ale jak se říká: „Ach, jaká radost, která netrvala dlouho.“ Po několika měsících a po vyšetřování okupačních sil zjistily, že mladý muž v exilu neměl žádnou pozoruhodnou politickou aktivitu, což je vedlo k vydání rozhodnutí o jeho návratu do Egypta. Po jeho návratu byl rodině měsíční plat odříznut. Když se ho po jeho návratu lidé ptali, co tam děláš? Řekl: „Volal jsem adhan na Maltě!!“ Tehdy se vědělo, že na Maltě není jediná mešita, dokud se neozve svolání k modlitbě... zatímco kostely jsou rozmístěny podle počtu dní v roce a Malta dokonce zahrnuje i největší kostely na světě...

Třetí příběh: Říká se, že kdysi dávno byl jeden ze šejků Maghrebu donucen hledat si živobytí na ostrově Malta na pobřeží Středozemního moře naproti Libyi. Když nastal čas modlitby, začal v zemi navštěvované turisty ze všech koutů světa volat adhan. Jejich pozornost trvala jen několik sekund, ale nikdo mu nevěnoval pozornost. Po adhanu začal pronášet ikámu k modlitbě, ale nikdo se za ním nepostavil, a tak se modlil sám. Později si uvědomil, že z jeho adhanu nebyl žádný užitek, a tak se v modlitbě pokračoval, až když nastal čas, až se vrátil do své země.

Čtvrtý příběh: Říká, že přísloví je egyptské a že Malta byla odlehlý ostrov nacházející se izolovaně ve Středozemním moři před rozvojem komunikačních prostředků, což vedlo lidi k tvrzení, že její obyvatelé neslyšeli volání k modlitbě vycházející z Egypta a neznali význam arabských slov. Popis se proto vztahuje na každého, kdo se dopustí takového činu, jenž marní své úsilí a čas.

Můj poslední výklad snu se na tento příklad vztahuje. Ve snu jsem poslouchal ucho a nikdo mě neslyšel, dokud ke mně nepřišel muž a neřekl: „Lidé se neprobudí.“
To se týká i mé knihy Čekající dopisy, kterou jsem vydal pro všechny ve formátu PDF. Bohužel ji četlo jen velmi málo lidí a zbytek je buď skeptický k tomu, co obsahuje, nebo si ji nechce přečíst. Dokonce i většina těch, kteří knihu četli, se stydí říct, že ji četli, aby je někdo neurazil nebo se jim nezesměšnil.
Proto jsem ti říkal, že se cítím jako na Maltě.