Viděl jsem, jak mi volá moje sestra Amal, aby mi řekla, že stát poskytl lékařskou podporu v důsledku epidemie koronaviru, a požádala mě, abych šel na ošetřovnu a rezervoval si místo na vyšetření. Nestěžoval jsem si na žádnou nemoc, ale šel jsem na ošetřovnu, abych jí rezervoval místo před tlačenicí. Když jsem ale dorazil na recepci, překvapilo mě, že jich bylo málo a přede mnou na sedadlech přede mnou seděli jen dva muži, takže jsem jim viděl jen záda. Čekali, až se otevře rezervační okénko na vyšetření. Tak jsem se posadil na jedno ze sedadel za nimi. Po chvíli recepční otevřela okénko a druhý muž v pořadí se dobrovolně přihlásil, aby napsal jména těch, kteří si přejí nechat se vyšetřit, a vzal si papírek. Papír byl srolovaný do kruhu (role papíru), ale na tuto roli se vešli jen tři lidé. Druhý muž tedy napsal jméno prvního muže v pořadí, jehož jméno si nepamatuji a jeho totožnost mi není známa. Viděl jsem, jak přede mnou prochází bílá tabule, na které byla v plném znění napsána súra Ad-Dukhan. Pak ten druhý muž nenapsal své jméno na rezervační papír, takže jsem byl překvapen a zeptal se mě na mé jméno, aby ho mohl napsat do druhého pořadí pro vyšetření, tak jsem mu řekl své jméno, tak ho napsal na papír v pořadí po prvním muži, takže jsem se dostal na vyšetření číslo dvě. Muž, který psal na papír, se mě zeptal, co chci vidět. Váhal jsem, protože jsem nebyl nemocný, tak jsem si říkal, že mu řeknu interní lékařství, protože mám překyselení, ale řekl jsem mu cokoli, tak mi řekl, že vedle svého jména napíšu operaci, tak jsem souhlasil. Pak poté vešla do přijímacího pokoje moje žena Nahal, aby si rezervovala místo na vyšetření, tak jsem muže požádal, aby napsal jméno mé ženy k mému jménu, aby nás lékař vyšetřil současně, ale on odmítl a řekl mi, že ona bude vyšetřena ve svém pořadí, takže jsem byl smutný, protože jsem měl pocit, že půjde na vyšetření pozdě, a vidění skončilo a vyšetření na něm nebylo napsáno kromě dvou jmen, včetně mého jména.