{"id":21958,"date":"2025-03-27T12:15:19","date_gmt":"2025-03-27T12:15:19","guid":{"rendered":"https:\/\/tamerbadr.com\/?p=21958"},"modified":"2025-04-20T09:06:26","modified_gmt":"2025-04-20T09:06:26","slug":"gjfjhdf","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/archives\/21958","title":{"rendered":"Dobyt\u00ed Konstantinopole"},"content":{"rendered":"
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t

6. b\u0159ezna 2019<\/span><\/span><\/h1><\/div><\/div><\/div>
\u00a0<\/div><\/div><\/div><\/div>

Dobyt\u00ed Konstantinopole<\/strong>

Muslimov\u00e9 \u010dekali v\u00edce ne\u017e osm stolet\u00ed na napln\u011bn\u00ed prorock\u00e9 dobr\u00e9 zpr\u00e1vy o dobyt\u00ed Konstantinopole. Byl to drahocenn\u00fd sen a drah\u00e1 nad\u011bje, kter\u00e1 pron\u00e1sledovala v\u016fdce a dobyvatele, a jej\u00ed plameny s postupem \u010dasu a let neuhasly. Z\u016fstal pal\u010div\u00fdm c\u00edlem, kter\u00fd v lidech probouzel nesm\u00edrnou touhu po jeho dosa\u017een\u00ed, aby ten, kdo dobyl, byl p\u0159edm\u011btem Prorokovy chv\u00e1ly, kdy\u017e \u0159ekl: \u201eKonstantinopol bude jist\u011b dobyt. Jak\u00fd to bude vynikaj\u00edc\u00ed v\u016fdce a jak\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed arm\u00e1da to bude.\u201c

Stav Konstantinopole<\/strong>
Konstantinopol je jedno z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch m\u011bst sv\u011bta. Bylo zalo\u017eeno v roce 330 n. l. byzantsk\u00fdm c\u00edsa\u0159em Konstantinem I. M\u011blo jedine\u010dnou glob\u00e1ln\u00ed polohu, a to natolik, \u017ee se o n\u011bm \u0159\u00edkalo: \u201eKdyby byl sv\u011bt jedn\u00edm kr\u00e1lovstv\u00edm, Konstantinopol by byla nejvhodn\u011bj\u0161\u00edm m\u011bstem, aby se stalo jeho hlavn\u00edm m\u011bstem.\u201c
Konstantinopol zauj\u00edm\u00e1 opevn\u011bnou polohu, po\u017eehnanou p\u0159\u00edrodou t\u011bmi nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edmi vlastnostmi velk\u00e9ho m\u011bsta. Na v\u00fdchod\u011b ji om\u00fdv\u00e1 Bospor a na z\u00e1pad\u011b a jihu Marmarsk\u00e9 mo\u0159e, p\u0159i\u010dem\u017e ob\u011b tyto zdi jsou ohrani\u010deny jedinou zd\u00ed. Z\u00e1padn\u00ed strana se napojuje na evropsk\u00fd kontinent a je chr\u00e1n\u011bna dv\u011bma hradbami dlouh\u00fdmi \u0161est kilometr\u016f, kter\u00e9 se t\u00e1hnou od b\u0159eh\u016f Marmarsk\u00e9ho mo\u0159e a\u017e k b\u0159eh\u016fm Zlat\u00e9ho rohu. Vnit\u0159n\u00ed ze\u010f je vysok\u00e1 asi dvan\u00e1ct metr\u016f a je podep\u0159ena v\u011b\u017eemi vysok\u00fdmi \u0161estn\u00e1ct metr\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e vzd\u00e1lenost mezi jednotliv\u00fdmi v\u011b\u017eemi je asi sto osmdes\u00e1t metr\u016f.
Vn\u011bj\u0161\u00ed ze\u010f byla vysok\u00e1 dvacet p\u011bt stop a byla tak\u00e9 opevn\u011bna v\u011b\u017eemi podobn\u00fdmi t\u011bm z prvn\u00ed hradby. Mezi ob\u011bma hradbami byl prostor \u0161irok\u00fd pades\u00e1t a\u017e \u0161edes\u00e1t stop. Vody Zlat\u00e9ho rohu, kter\u00e9 chr\u00e1nily severov\u00fdchodn\u00ed stranu m\u011bsta, byly uzav\u0159eny mohutn\u00fdm \u017eelezn\u00fdm \u0159et\u011bzem, jeho\u017e dva konce sahaly u vchodu mezi Galatskou zd\u00ed a Konstantinopolskou zd\u00ed. Osman\u0161t\u00ed historici uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee po\u010det obr\u00e1nc\u016f obl\u00e9han\u00e9ho m\u011bsta dos\u00e1hl \u010dty\u0159iceti tis\u00edc bojovn\u00edk\u016f.

P\u0159\u00edprava dobyva\u010dn\u00e9 arm\u00e1dy<\/strong>
Po smrti sv\u00e9ho otce za\u010dal sult\u00e1n Mehmed II. p\u0159ipravovat dokon\u010den\u00ed dobyt\u00ed zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch balk\u00e1nsk\u00fdch zem\u00ed a m\u011bsta Konstantinopole, aby se ve\u0161ker\u00fd jeho majetek propojil bez \u00fato\u010d\u00edc\u00edho nep\u0159\u00edtele nebo pokryteck\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Zpo\u010d\u00e1tku vynakl\u00e1dal velk\u00e9 \u00fasil\u00ed na pos\u00edlen\u00ed osmansk\u00e9 arm\u00e1dy lidskou silou, dokud jej\u00ed po\u010det nedos\u00e1hl t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dtvrt milionu voj\u00e1k\u016f, co\u017e je ve srovn\u00e1n\u00ed s arm\u00e1dami zem\u00ed v t\u00e9 dob\u011b velk\u00e9 \u010d\u00edslo. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost v\u011bnoval tak\u00e9 v\u00fdcviku t\u011bchto skupin v r\u016fzn\u00fdch bojov\u00fdch um\u011bn\u00edch a s r\u016fzn\u00fdmi typy zbran\u00ed, kter\u00e9 by je kvalifikovaly na o\u010dek\u00e1vanou velkou invazi. Dobyvatel se tak\u00e9 staral o jejich silnou mor\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edpravu a v\u0161t\u00edpil jim ducha d\u017eih\u00e1du a p\u0159ipomn\u011bl jim chv\u00e1lu proroka Mohameda na arm\u00e1du, kter\u00e1 dobyje Konstantinopol, a doufal, \u017ee to bude arm\u00e1da zam\u00fd\u0161len\u00e1 v prorock\u00e9m had\u00edsu. V Musn\u00e1du Ahmada ibn Hanbala je zm\u00edn\u011bno: Vypr\u00e1v\u011bl n\u00e1m Abdullah ibn Muhammad ibn Abi \u0160ajba a sly\u0161el jsem to od Abdullaha ibn Muhammada ibn Abi \u0160ajby: Vypr\u00e1v\u011bl n\u00e1m Zajd ibn al-Hubab, vypr\u00e1v\u011bl mi al-Wal\u00edd ibn al-Mughira al-Ma'afiri, vypr\u00e1v\u011bl mi Abdullah ibn Bi\u0161r al-Chat'ami z pov\u011b\u0159en\u00ed sv\u00e9ho otce, \u017ee sly\u0161el Proroka, k\u00e9\u017e mu B\u016fh \u017eehn\u00e1 a daruje mu m\u00edr, \u0159\u00edkat: \u201eKonstantinopol bude dobyt a jak\u00fd vynikaj\u00edc\u00ed velitel bude jeho velitel a jak\u00e1 vynikaj\u00edc\u00ed arm\u00e1da bude tato arm\u00e1da.\u201c Znalost tohoto had\u00edsu jim dala bezkonkuren\u010dn\u00ed mor\u00e1ln\u00ed s\u00edlu a odvahu a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed u\u010denc\u016f mezi voj\u00e1ky m\u011blo velk\u00fd vliv na pos\u00edlen\u00ed jejich odhodl\u00e1n\u00ed.

Pevnost Rumeli Hisar\u0131<\/strong>
P\u0159ed dobyt\u00edm Konstantinopole cht\u011bl sult\u00e1n opevnit Bosporsk\u00fd pr\u016fliv, aby zabr\u00e1nil posil\u00e1m z Trapezundsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed. U\u010dinil tak tak, \u017ee postavil hrad na b\u0159ehu pr\u016flivu, v jeho neju\u017e\u0161\u00edm m\u00edst\u011b na evropsk\u00e9 stran\u011b, naproti hradu postaven\u00e9mu za vl\u00e1dy sult\u00e1na Bajezida na asijsk\u00e9 stran\u011b. Kdy\u017e se o tom byzantsk\u00fd c\u00edsa\u0159 dozv\u011bd\u011bl, poslal k sult\u00e1novi velvyslance s nab\u00eddkou zaplatit mu poplatek, o kter\u00e9m rozhodne. Dobyvatel \u017e\u00e1dost odm\u00edtl a trval na stavb\u011b, v\u011bdom si vojensk\u00e9ho v\u00fdznamu m\u00edsta. Nakonec byl dokon\u010den vysok\u00fd, opevn\u011bn\u00fd hrad, dosahuj\u00edc\u00ed v\u00fd\u0161ky 82 metr\u016f. Byl pojmenov\u00e1n \u201ehrad Rumelihisar\u0131\u201c. Oba hrady st\u00e1ly nyn\u00ed proti sob\u011b, vzd\u00e1len\u00e9 pouh\u00fdch 660 metr\u016f. \u0158\u00eddily plavbu lod\u00ed z v\u00fdchodn\u00ed strany Bosporu na jeho z\u00e1padn\u00ed stranu a jejich d\u011bla mohla zabr\u00e1nit jak\u00e9koli lodi v dosa\u017een\u00ed Konstantinopole z oblast\u00ed na v\u00fdchod\u011b, jako bylo Trapezundsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed a dal\u0161\u00ed m\u00edsta schopn\u00e1 v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby podpo\u0159it m\u011bsto. Sult\u00e1n tak\u00e9 uvalil m\u00fdtn\u00e9 na ka\u017edou lo\u010f, kter\u00e1 se dostala do dosahu osmansk\u00fdch d\u011bl instalovan\u00fdch v pevnosti. Kdy\u017e jedna z ben\u00e1tsk\u00fdch lod\u00ed odm\u00edtla zastavit pot\u00e9, co j\u00ed Osman\u00e9 dali n\u011bkolik sign\u00e1l\u016f, byla potopena pouh\u00fdm jedn\u00edm v\u00fdst\u0159elem z d\u011bla.

V\u00fdroba d\u011bl a budov\u00e1n\u00ed flotily<\/strong>
Sult\u00e1n v\u011bnoval zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost sestavov\u00e1n\u00ed zbran\u00ed nezbytn\u00fdch pro dobyt\u00ed Konstantinopole, p\u0159edev\u0161\u00edm kan\u00f3n\u016f, kter\u00fdm se v\u011bnovala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost. P\u0159ivedl uhersk\u00e9ho in\u017een\u00fdra jm\u00e9nem Urban, mistra v konstrukci kan\u00f3n\u016f. Urban ho v\u0159ele p\u0159iv\u00edtal a poskytl mu ve\u0161ker\u00e9 pot\u0159ebn\u00e9 finan\u010dn\u00ed, materi\u00e1ln\u00ed a lidsk\u00e9 zdroje. Tento in\u017een\u00fdr dok\u00e1zal navrhnout a vyrobit n\u011bkolik mohutn\u00fdch kan\u00f3n\u016f, zejm\u00e9na slavn\u00fd \u201eSult\u00e1nsk\u00fd kan\u00f3n\u201c, kter\u00fd \u00fadajn\u011b v\u00e1\u017eil stovky tun a k jeho p\u0159esunu bylo zapot\u0159eb\u00ed stovek siln\u00fdch vol\u016f. Sult\u00e1n s\u00e1m dohl\u00ed\u017eel na konstrukci a testov\u00e1n\u00ed t\u011bchto kan\u00f3n\u016f.
Krom\u011b t\u00e9to p\u0159\u00edpravy v\u011bnoval dobyvatel zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost osmansk\u00e9 flotile, pos\u00edlil ji a z\u00e1sobil r\u016fzn\u00fdmi lod\u011bmi, aby mohla plnit svou roli p\u0159i \u00fatoku na Konstantinopol, p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00e9 m\u011bsto, jeho\u017e obl\u00e9h\u00e1n\u00ed by nebylo mo\u017en\u00e9 dokon\u010dit bez p\u0159\u00edtomnosti n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil, kter\u00e9 by tento \u00fakol splnily. Podle zpr\u00e1v bylo pro tuto misi p\u0159ipraveno sto osmdes\u00e1t lod\u00ed, zat\u00edmco jin\u00e9 uv\u00e1d\u011bly, \u017ee jich bylo v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159i sta.

uzav\u00edrat smlouvy<\/strong>
P\u0159ed \u00fatokem na Konstantinopol se dobyvatel sna\u017eil uzav\u0159\u00edt smlouvy s r\u016fzn\u00fdmi nep\u0159\u00e1teli, aby se zam\u011b\u0159il na jednoho nep\u0159\u00edtele. Uzav\u0159el smlouvu s Galatsk\u00fdm kn\u00ed\u017eectv\u00edm, kter\u00e9 sousedilo s Konstantinopol\u00ed na v\u00fdchod\u011b a bylo od n\u00ed odd\u011bleno Zlat\u00fdm rohem. Uzav\u0159el tak\u00e9 smlouvy s Janovem a Ben\u00e1tkami, dv\u011bma sousedn\u00edmi evropsk\u00fdmi emir\u00e1ty. Tyto smlouvy v\u0161ak neplatily, kdy\u017e za\u010dal skute\u010dn\u00fd \u00fatok na Konstantinopol, proto\u017ee s\u00edly z t\u011bchto a dal\u0161\u00edch m\u011bst dorazily, aby se zapojily do obrany m\u011bsta.

Postaven\u00ed byzantsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e<\/strong>
Mezit\u00edm, zat\u00edmco se sult\u00e1n p\u0159ipravoval na dobyt\u00ed, se byzantsk\u00fd c\u00edsa\u0159 zoufale sna\u017eil odradit ho od jeho c\u00edle t\u00edm, \u017ee mu nab\u00edzel pen\u00edze a r\u016fzn\u00e9 dary a sna\u017eil se podplatit n\u011bkter\u00e9 z jeho r\u00e1dc\u016f, aby ovlivnili jeho rozhodnut\u00ed. Sult\u00e1n byl v\u0161ak odhodl\u00e1n sv\u016fj pl\u00e1n uskute\u010dnit a tyto z\u00e1le\u017eitosti ho od jeho c\u00edle neodradily. Kdy\u017e byzantsk\u00fd c\u00edsa\u0159 vid\u011bl sult\u00e1novo siln\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed uskute\u010dnit sv\u016fj c\u00edl, vyhledal pomoc u r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00ed a m\u011bst v \u010dele s pape\u017eem, v\u016fdcem katolick\u00e9 sekty. V t\u00e9 dob\u011b byly c\u00edrkve Byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e v \u010dele s Konstantinopol\u00ed spojeny s pravoslavnou c\u00edrkv\u00ed a mezi nimi panovalo siln\u00e9 nep\u0159\u00e1telstv\u00ed. C\u00edsa\u0159 byl nucen pape\u017ei lichotit t\u00edm, \u017ee se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil a projevil mu ochotu pracovat na sjednocen\u00ed v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed c\u00edrkve, v dob\u011b, kdy si to pravoslavn\u00ed nep\u0159\u00e1li. Pape\u017e pot\u00e9 vyslal sv\u00e9ho z\u00e1stupce do Konstantinopole, kde k\u00e1zal v chr\u00e1mu Hagia Sofia, vyzval k pape\u017ei a ozn\u00e1mil sjednocen\u00ed obou c\u00edrkv\u00ed. To rozzlobilo pravoslavn\u00e9 masy ve m\u011bst\u011b a vedlo je k zah\u00e1jen\u00ed hnut\u00ed proti t\u00e9to spole\u010dn\u00e9 katolicko-c\u00edsa\u0159sk\u00e9 akci. N\u011bkte\u0159\u00ed pravoslavn\u00ed v\u016fdci dokonce \u0159ekli: \u201eRad\u011bji bych v byzantsk\u00fdch zem\u00edch vid\u011bl tureck\u00e9 turbany ne\u017e latinsk\u00e9 klobouky.\u201c

P\u0159esun do Konstantinopole<\/strong>
Sult\u00e1n hledal d\u016fvod, jak otev\u0159\u00edt dve\u0159e v\u00e1lce, a brzy tento d\u016fvod na\u0161el v \u00fatoku osmansk\u00fdch voj\u00e1k\u016f na n\u011bkter\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 vesnice a v jejich obran\u011b, tak\u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed byli zabiti z obou stran. Sult\u00e1n vydl\u00e1\u017edil cestu mezi Edirne a Konstantinopol\u00ed, aby ji bylo mo\u017en\u00e9 vyu\u017e\u00edt k p\u0159evle\u010den\u00ed ob\u0159\u00edch d\u011bl do Konstantinopole. D\u011bla se b\u011bhem dvou m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159esunula z Edirne do bl\u00edzkosti Konstantinopole, kde je chr\u00e1nila arm\u00e1da. Osmansk\u00e9 arm\u00e1dy, veden\u00e9 samotn\u00fdm dobyvatelem, dos\u00e1hly okraje Konstantinopole ve \u010dtvrtek 26. Rab\u00ed al-Avv\u00e1la 857 AH \/ 6. dubna 1453 n. l. Shrom\u00e1\u017edil voj\u00e1ky, kter\u00fdch bylo asi dv\u011b st\u011b pades\u00e1t tis\u00edc, tedy \u010dtvrt milionu. P\u0159ednesl jim siln\u00e9 k\u00e1z\u00e1n\u00ed, v n\u011bm\u017e je vyzval k d\u017eih\u00e1du a k usilov\u00e1n\u00ed o v\u00edt\u011bzstv\u00ed nebo mu\u010dednictv\u00ed. P\u0159ipomn\u011bl jim ob\u011b\u0165 a pravdu o boji, kdy\u017e se s nimi setk\u00e1te. \u010cetl jim ver\u0161e z Kor\u00e1nu, kter\u00e9 k tomu povzbuzuj\u00ed. Zm\u00ednil jim tak\u00e9 had\u00edsy Proroka, kter\u00e9 oslavovaly dobyt\u00ed Konstantinopole a ctnost dobyvatelsk\u00e9 arm\u00e1dy a jej\u00edho velitele a sl\u00e1vu jej\u00edho dobyt\u00ed pro isl\u00e1m a muslimy. Arm\u00e1da okam\u017eit\u011b za\u010dala chv\u00e1lit, oslavovat a modlit se.
Sult\u00e1n tedy m\u011bsto obl\u00e9hal sv\u00fdmi voj\u00e1ky na pevnin\u011b a flotilou na mo\u0159i. Kolem m\u011bsta rozm\u00edstil \u010dtrn\u00e1ct d\u011blost\u0159eleck\u00fdch bateri\u00ed, do kter\u00fdch um\u00edstil velk\u00e1 d\u011bla vyroben\u00e1 Urbanem, o nich\u017e se \u0159\u00edkalo, \u017ee st\u0159\u00edlej\u00ed velk\u00e9 kamenn\u00e9 koule na m\u00edli daleko. B\u011bhem obl\u00e9h\u00e1n\u00ed byla objevena hrobka Ab\u00fa Ajj\u00faba al-Ans\u00e1r\u00edho. Byl umu\u010den, kdy\u017e v roce 52 hid\u017ery za chal\u00edf\u00e1tu Muav\u00edji ibn Ab\u00ed Sufj\u00e1na al-Um\u00e1v\u00edho obl\u00e9hal Konstantinopol.

Byzantsk\u00fd odpor<\/strong>
V t\u00e9to dob\u011b Byzantinci zablokovali vstupy do konstantinopolsk\u00e9ho p\u0159\u00edstavu siln\u00fdmi \u017eelezn\u00fdmi \u0159et\u011bzy, \u010d\u00edm\u017e zabr\u00e1nili osmansk\u00fdm lod\u00edm v dosa\u017een\u00ed Zlat\u00e9ho rohu. Dokonce zni\u010dili ka\u017edou lo\u010f, kter\u00e1 se pokusila p\u0159ibl\u00ed\u017eit. Osmansk\u00e9 flotile se v\u0161ak i p\u0159esto poda\u0159ilo dob\u00fdt Princovy ostrovy v Marmarsk\u00e9m mo\u0159i.
C\u00edsa\u0159 Konstantin, posledn\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159, vyhledal pomoc v Evrop\u011b. Janovci odpov\u011bd\u011bli a poslali mu p\u011bt lod\u00ed pod velen\u00edm janovsk\u00e9ho velitele Giustinianiho, doprov\u00e1zen\u00fdch 700 dobrovoln\u00fdmi bojovn\u00edky z r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00ed. Velitel dorazil se sv\u00fdmi lod\u011bmi a zam\u00fd\u0161lel vplout do konstantinopolsk\u00e9ho p\u0159\u00edstavu, ale osmansk\u00e9 lod\u011b je zastavily a 11. dubna 857 AH (21. dubna 1453 n. l.) vypukla masivn\u00ed bitva. Bitva skon\u010dila Giustinianim v\u00edt\u011bzstv\u00edm, kter\u00e9 mu umo\u017enilo vplout do p\u0159\u00edstavu pot\u00e9, co obl\u00e9hatel\u00e9 odstranili \u017eelezn\u00e9 \u0159et\u011bzy a pot\u00e9, co j\u00edm propluly evropsk\u00e9 lod\u011b, je znovu nainstalovali. Osmansk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed s\u00edly se pokusily obej\u00edt mohutn\u00e9 \u0159et\u011bzy ovl\u00e1daj\u00edc\u00ed vstup do Zlat\u00e9ho rohu a dostat se k muslimsk\u00fdm lod\u00edm. St\u0159\u00edlely na evropsk\u00e9 a byzantsk\u00e9 lod\u011b, ale zpo\u010d\u00e1tku selhaly, co\u017e pos\u00edlilo mor\u00e1lku obr\u00e1nc\u016f m\u011bsta.

Flotila se p\u0159esunula po sou\u0161i a blok\u00e1da byla dokon\u010dena.<\/strong>
Sult\u00e1n za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let o zp\u016fsobu, jak p\u0159iv\u00e9st sv\u00e9 lod\u011b do p\u0159\u00edstavu a dokon\u010dit obl\u00e9h\u00e1n\u00ed po sou\u0161i i po mo\u0159i. Napadl ho zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1pad, a to p\u0159epravit lod\u011b po sou\u0161i, aby mohly proplout \u0159et\u011bzy, kter\u00e9 jim v tom br\u00e1nily. Tato podivn\u00e1 v\u011bc byla provedena tak, \u017ee se b\u011bhem n\u011bkolika hodin srovnal ter\u00e9n a byly p\u0159ivezeny d\u0159ev\u011bn\u00e9 prkna, pot\u0159en\u00e9 olejem a tukem, a pot\u00e9 polo\u017eeny na zpevn\u011bnou cestu tak, aby se lod\u011b mohly l\u00e9pe klouzat a t\u00e1hnout. T\u00edmto zp\u016fsobem bylo mo\u017en\u00e9 p\u0159epravit asi sedmdes\u00e1t lod\u00ed a vylodit je v Zlat\u00e9m rohu, co\u017e Byzantince zasko\u010dilo.
Obyvatel\u00e9 m\u011bsta se r\u00e1no 22. dubna probudili a zjistili, \u017ee osmansk\u00e9 lod\u011b ovl\u00e1daj\u00ed vodn\u00ed cestu. Mezi obr\u00e1nci Konstantinopole a osmansk\u00fdmi voj\u00e1ky ji\u017e neexistovala vodn\u00ed bari\u00e9ra. Byzantsk\u00fd historik vyj\u00e1d\u0159il sv\u016fj \u00fa\u017eas nad t\u00edmto \u010dinem slovy: \u201eNikdy p\u0159edt\u00edm jsme nevid\u011bli ani nesly\u0161eli o takov\u00e9m z\u00e1zraku. Mehmed Dobyvatel prom\u011b\u0148uje zemi v mo\u0159e a jeho lod\u011b pluj\u00ed po vrcholc\u00edch hor m\u00edsto po vln\u00e1ch. V tomto \u010dinu Mehmed II. p\u0159ed\u010dil Alexandra Velik\u00e9ho.\u201c Obl\u00e9han\u00ed si uv\u011bdomovali, \u017ee osmansk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed je nevyhnuteln\u00e9, ale jejich odhodl\u00e1n\u00ed to nezpomalilo. M\u00edsto toho byli st\u00e1le odhodlan\u011bj\u0161\u00ed br\u00e1nit sv\u00e9 m\u011bsto a\u017e do smrti. 15. d\u017eum\u00e1dy al-uly roku 857 hid\u017ery \/ 24. kv\u011btna 1453 n. l. poslal sult\u00e1n Mehmed dopis c\u00edsa\u0159i Konstantinovi, ve kter\u00e9m ho vyzval, aby se m\u011bsta vzdal bez krveprolit\u00ed. Nab\u00eddl, \u017ee on, jeho rodina, jeho pomocn\u00edci a v\u0161ichni obyvatel\u00e9 m\u011bsta, kte\u0159\u00ed si p\u0159ej\u00ed, se bezpe\u010dn\u011b dostanou kamkoli cht\u011bj\u00ed, a \u017ee se vyhnou krveprolit\u00ed ve m\u011bst\u011b a nebudou vystaveni \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fajm\u011b. Dal jim na v\u00fdb\u011br, zda ve m\u011bst\u011b z\u016fstanou, nebo ho opust\u00ed. Kdy\u017e dopis dorazil k c\u00edsa\u0159i, shrom\u00e1\u017edil sv\u00e9 r\u00e1dce a p\u0159edlo\u017eil jim z\u00e1le\u017eitost. N\u011bkte\u0159\u00ed z nich se p\u0159ikl\u00e1n\u011bli ke kapitulaci, zat\u00edmco jin\u00ed trvali na tom, \u017ee budou m\u011bsto br\u00e1nit a\u017e do smrti. C\u00edsa\u0159 se p\u0159ikl\u00e1n\u011bl k n\u00e1zoru t\u011bch, kte\u0159\u00ed prosazovali boj do posledn\u00ed chv\u00edle. C\u00edsa\u0159 odpov\u011bd\u011bl poslu dobyvatele dopisem, ve kter\u00e9m uvedl: \u201eD\u011bkuje Bohu, \u017ee se sult\u00e1n p\u0159iklonil k m\u00edru a \u017ee je spokojen s t\u00edm, \u017ee mu zaplat\u00ed hold. Pokud jde o Konstantinopol, p\u0159\u00edsahal, \u017ee ji bude br\u00e1nit a\u017e do posledn\u00edho dechu. Bu\u010f si zachov\u00e1 sv\u016fj tr\u016fn, nebo bude poh\u0159ben pod jej\u00edmi hradbami.\u201c Kdy\u017e dopis dorazil k dobyvateli, \u0159ekl: \u201eDob\u0159e, brzy budu m\u00edt v Konstantinopoli tr\u016fn nebo tam hrob.\u201c

Dobyt\u00ed Konstantinopole<\/strong>
Za \u00fasvitu v \u00fater\u00fd 20. d\u017eumady al-ula roku 857 hid\u017ery \/ 29. kv\u011btna 1453 n. l. osmansk\u00fd sult\u00e1n provedl posledn\u00ed p\u0159\u00edpravy, rozm\u00edstil sv\u00e9 s\u00edly a shrom\u00e1\u017edil p\u0159ibli\u017en\u011b 100 000 bojovn\u00edk\u016f p\u0159ed Zlatou branou. Na lev\u00e9m k\u0159\u00eddle zmobilizoval 50 000 mu\u017e\u016f a sult\u00e1n byl um\u00edst\u011bn uprost\u0159ed s jani\u010d\u00e1\u0159sk\u00fdmi voj\u00e1ky. V p\u0159\u00edstavu se shrom\u00e1\u017edilo 70 lod\u00ed a \u00fatok za\u010dal na sou\u0161i i na mo\u0159i. Plameny bitvy zes\u00edlily a zvuk d\u011bl pror\u00e1\u017eel oblohu a zp\u016fsoboval paniku v du\u0161\u00edch. V\u00fdk\u0159iky voj\u00e1k\u016f All\u00e1hu Akbar ot\u0159\u00e1sly m\u00edstem a jejich ozv\u011bna byla sly\u0161et na m\u00edle daleko. Obr\u00e1nci m\u011bsta d\u00e1vali v\u0161e, co m\u011bli, k obran\u011b m\u011bsta. Trvalo jen hodinu a velk\u00fd p\u0159\u00edkop p\u0159ed vn\u011bj\u0161\u00ed hradbou se zaplnil tis\u00edci mrtv\u00fdch.
B\u011bhem tohoto zu\u0159iv\u00e9ho \u00fatoku byl Justini\u00e1n zran\u011bn na pa\u017ei a stehn\u011b a siln\u011b krv\u00e1cel. Navzdory c\u00edsa\u0159ov\u00fdm prosb\u00e1m, aby z\u016fstal, se st\u00e1hl na o\u0161et\u0159en\u00ed, a to d\u00edky sv\u00e9 state\u010dnosti a mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm schopnostem p\u0159i obran\u011b m\u011bsta. Osman\u00e9 zdvojn\u00e1sobili sv\u00e9 \u00fasil\u00ed a vrhli se se \u017eeb\u0159\u00edky k hradb\u00e1m, ani\u017e by se starali o smrt, kter\u00e1 je \u010dekala. Skupina jani\u010d\u00e1\u0159\u016f vysko\u010dila na vrchol hradeb, n\u00e1sledov\u00e1na bojovn\u00edky, kter\u00e9 pror\u00e1\u017eely jejich \u0161\u00edpy. Ale bylo to marn\u00e9, proto\u017ee se Osman\u016fm poda\u0159ilo vtrhnout do m\u011bsta. Osmansk\u00e9 flotile se poda\u0159ilo zvednout \u017eelezn\u00e9 \u0159et\u011bzy, kter\u00e9 byly um\u00edst\u011bny u vchodu do z\u00e1livu. Osman\u00e9 se vhrnuli do m\u011bsta, kter\u00e9 zachv\u00e1tila panika, a jeho obr\u00e1nci prchali ze v\u0161ech stran. Pouh\u00e9 t\u0159i hodiny po zah\u00e1jen\u00ed \u00fatoku bylo mocn\u00e9 m\u011bsto u nohou dobyvatel\u016f. Sult\u00e1n vstoupil do m\u011bsta v poledne a na\u0161el voj\u00e1ky zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00e9 rabov\u00e1n\u00edm a dal\u0161\u00edmi aktivitami. Vydal rozkazy, aby se zabr\u00e1nilo jak\u00e9koli agresi, a okam\u017eit\u011b zavl\u00e1dla bezpe\u010dnost.

Muhammad al-Fatih v Med\u00edn\u011b<\/strong>
Kdy\u017e Mehmed Dobyvatel v\u00edt\u011bzn\u011b vjel do m\u011bsta, sesedl z kon\u011b a vd\u011b\u010dn\u011b se poklonil Bohu za sv\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed a \u00fasp\u011bch. Pot\u00e9 se vydal k chr\u00e1mu Hagia Sofia, kde se shrom\u00e1\u017edil byzantsk\u00fd lid a mni\u0161i. Kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k jeho bran\u00e1m, k\u0159es\u0165an\u00e9 uvnit\u0159 se nesm\u00edrn\u011b b\u00e1li. Jeden z mnich\u016f mu otev\u0159el br\u00e1ny, a tak mnicha po\u017e\u00e1dal, aby lid uklidnil, uklidnil a bezpe\u010dn\u011b se vr\u00e1til do sv\u00fdch domov\u016f. Lid\u00e9 byli uklidn\u011bni a n\u011bkte\u0159\u00ed mni\u0161i se schov\u00e1vali ve sklepech kostela. Kdy\u017e vid\u011bli Dobyvatelovu toleranci a odpu\u0161t\u011bn\u00ed, vy\u0161li ven a prohl\u00e1sili svou konverzi k isl\u00e1mu. Dobyvatel pot\u00e9 na\u0159\u00eddil, aby se v kostele konala svol\u00e1vac\u00ed v\u00fdzva k modlitb\u011b a prohl\u00e1sil jej za me\u0161itu. Sult\u00e1n dal k\u0159es\u0165an\u016fm svobodu vykon\u00e1vat n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 ob\u0159ady a volit si sv\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 v\u016fdce, kte\u0159\u00ed m\u011bli pr\u00e1vo rozhodovat v ob\u010dansk\u00fdch p\u0159\u00edpadech. Toto pr\u00e1vo dal i c\u00edrkevn\u00edm p\u0159edstavitel\u016fm v jin\u00fdch provinci\u00edch, ale z\u00e1rove\u0148 v\u0161em uvalil d\u017eizju. Pot\u00e9 shrom\u00e1\u017edil k\u0159es\u0165ansk\u00e9 duchovenstvo, aby zvolili patriarchu. Vybrali si Georgiose Curtisia Scholaria a dali mu polovinu m\u011bstsk\u00fdch kostel\u016f, zat\u00edmco druhou polovinu ozna\u010dili za me\u0161ity pro muslimy. Jakmile bylo m\u011bsto zcela dobyto, sult\u00e1n Mehmed p\u0159esunul hlavn\u00ed m\u011bsto do m\u011bsta a p\u0159ejmenoval ho na \u201eIstanbul\u201c, co\u017e znamen\u00e1 \u201etr\u016fn isl\u00e1mu\u201c nebo \u201em\u011bsto isl\u00e1mu\u201c. Po tomto dobyt\u00ed z\u00edskal sult\u00e1n Mehmed titul Sult\u00e1n Mehmed Dobyvatel.

Pro\u010d jsme byli skv\u011bl\u00ed<\/strong>
Z knihy Nezapomenuteln\u00e9 dny od Tamera Badra\u00a0<\/span><\/h1>\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

6 \u0645\u0627\u0631\u0633 2019 \u00a0 \u0641\u062a\u062d \u0627\u0644\u0642\u0633\u0637\u0646\u0637\u064a\u0646\u064a\u0629 \u0627\u0646\u062a\u0638\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0633\u0644\u0645\u0648\u0646 \u0623\u0643\u062b\u0631 \u0645\u0646 \u062b\u0645\u0627\u0646\u064a\u0629 \u0642\u0631\u0648\u0646 \u062d\u062a\u0649 \u062a\u062d\u0642\u0642\u062a \u0627\u0644\u0628\u0634\u0627\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0646\u0628\u0648\u064a\u0629 \u0628\u0641\u062a\u062d \u0627\u0644\u0642\u0633\u0637\u0646\u0637\u064a\u0646\u064a\u0629\u060c \u0648\u0643\u0627\u0646 \u062d\u0644\u0645\u0627\u064b \u063a\u0627\u0644\u064a\u0627\u064b \u0648\u0623\u0645\u0644\u0627 \u0639\u0632\u064a\u0632\u0627\u064b \u0631\u0627\u0648\u062f \u0627\u0644\u0642\u0627\u062f\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0641\u0627\u062a\u062d\u064a\u0646 \u0644\u0645 \u064a\u064f\u062e\u0628 \u062c\u0630\u0648\u062a\u0647 \u0645\u0631 \u0627\u0644\u0623\u064a\u0627\u0645 \u0648\u0643\u0631 \u0627\u0644\u0633\u0646\u064a\u0646\u060c \u0648\u0638\u0644 \u0647\u062f\u0641\u0627\u064b \u0645\u0634\u0628\u0648\u0628\u0627\u064b \u064a\u062b\u064a\u0631 \u0641\u064a \u0627\u0644\u0646\u0641\u0648\u0633 \u0631\u063a\u0628\u0629 \u0639\u0627\u0631\u0645\u0629 \u0641\u064a \u062a\u062d\u0642\u064a\u0642\u0647 \u062d\u062a\u0649 \u064a\u0643\u0648\u0646 \u0635\u0627\u062d\u0628 \u0627\u0644\u0641\u062a\u062d \u0647\u0648 \u0645\u062d\u0644 \u062b\u0646\u0627\u0621 \u0627\u0644\u0646\u0628\u064a \ufdfa \u0641\u064a \u0642\u0648\u0644\u0647: \u00ab\u0644\u062a\u0641\u062a\u062d\u0646 […]<\/p>","protected":false},"author":2,"featured_media":21959,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_seopress_robots_primary_cat":"","_seopress_titles_title":"","_seopress_titles_desc":"","_seopress_robots_index":"","inline_featured_image":false,"_uf_show_specific_survey":0,"_uf_disable_surveys":false,"footnotes":""},"categories":[115],"tags":[],"class_list":{"0":"post-21958","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-115"},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/21958","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=21958"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/21958\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/21959"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=21958"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=21958"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=21958"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}