{"id":21880,"date":"2025-03-27T11:09:35","date_gmt":"2025-03-27T11:09:35","guid":{"rendered":"https:\/\/tamerbadr.com\/?p=21880"},"modified":"2025-04-20T09:44:14","modified_gmt":"2025-04-20T09:44:14","slug":"rete","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/archives\/21880","title":{"rendered":"Sulejman Velkolep\u00fd"},"content":{"rendered":"
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t

28. z\u00e1\u0159\u00ed 2014<\/span><\/span><\/h1><\/div><\/div><\/div>
\u00a0<\/div><\/div><\/div><\/div>

Sulejman Velkolep\u00fd

Sulejman Velkolep\u00fd se neodd\u00e1val rozko\u0161\u00edm, jak n\u00e1m to m\u00e9dia propaguj\u00ed. Byl spravedliv\u00fdm vl\u00e1dcem, b\u00e1sn\u00edkem, kaligrafem a mistrem n\u011bkolika v\u00fdchodn\u00edch jazyk\u016f, v\u010detn\u011b arab\u0161tiny. Miloval stavitelstv\u00ed a d\u017eih\u00e1d pro Boha. Zde je jeho pravdiv\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.

Je to Sulejman Velkolep\u00fd, syn Selima, na Z\u00e1pad\u011b zn\u00e1m\u00fd jako Sulejman Velkolep\u00fd. Je jedn\u00edm z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch osmansk\u00fdch sult\u00e1n\u016f. Vl\u00e1dl 48 let od roku 9261 TP5T, co\u017e z n\u011bj \u010din\u00ed nejd\u00e9le vl\u00e1dnouc\u00edho osmansk\u00e9ho sult\u00e1na.
Sult\u00e1n Sulejman Velkolep\u00fd str\u00e1vil \u010dty\u0159icet \u0161est let na vrcholu moci v Osmansk\u00e9m chal\u00edf\u00e1tu, b\u011bhem nich\u017e st\u00e1t dos\u00e1hl vrcholu s\u00edly a autority. Jeho \u00fazem\u00ed se roz\u0161\u00ed\u0159ilo do neb\u00fdval\u00fdch rozm\u011br\u016f a roz\u0161\u00ed\u0159ilo jeho autoritu nad mnoho zem\u00ed nap\u0159\u00ed\u010d t\u0159emi kontinenty sv\u011bta. Jeho presti\u017e se roz\u0161\u00ed\u0159ila na celou zem\u011bkouli a st\u00e1t se stal sv\u011btov\u00fdm v\u016fdcem, kter\u00e9mu se dvo\u0159ily zem\u011b a kr\u00e1lovstv\u00ed. Syst\u00e9my a z\u00e1kony se rozv\u00edjely, aby \u0159\u00eddily \u017eivot s p\u0159esnost\u00ed a \u0159\u00e1dem, ani\u017e by poru\u0161ovaly isl\u00e1msk\u00e9 pr\u00e1vo, kter\u00e9 Osman\u00e9 dychtiv\u011b respektovali a dodr\u017eovali ve v\u0161ech \u010d\u00e1stech sv\u00e9ho st\u00e1tu. Um\u011bn\u00ed a literatura se rozv\u00edjely a architektura a stavebnictv\u00ed vzkv\u00e9taly.

Jeho v\u00fdchova
Jeho otcem byl sult\u00e1n Selim I. a matkou Hafsa Sultan, dcera krymsk\u00e9ho kr\u00e1le Menguli Karani Ch\u00e1na. Sulejman Velkolep\u00fd se narodil v Trabzonu v roce 900 AH \/ 1495 n. l., kdy byl jeho otec m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00edm. Velmi se o n\u011bj staral a Sulejman vyr\u016fstal s l\u00e1skou k pozn\u00e1n\u00ed, literatu\u0159e, u\u010denc\u016fm, liter\u00e1t\u016fm a pr\u00e1vn\u00edk\u016fm. Od ml\u00e1d\u00ed byl zn\u00e1m\u00fd svou v\u00e1\u017enost\u00ed a d\u016fstojnost\u00ed.

P\u0159evzet\u00ed ot\u011b\u017e\u00ed moci
Sult\u00e1n Sulejman Velkolep\u00fd se ujal chal\u00edf\u00e1tu po smrti sv\u00e9ho otce, sult\u00e1na Selima I., 9. \u0161avvalu 926 AH \/ 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1520 n. l. Za\u010dal spravovat z\u00e1le\u017eitosti st\u00e1tu a \u0159\u00eddit jeho politiku. Sv\u00e9 projevy za\u010d\u00ednal svat\u00fdm kor\u00e1nsk\u00fdm ver\u0161em: \u201eVskutku, je to od \u0160alomouna a vskutku je to ve jm\u00e9nu Boha, Nejmilosrdn\u011bj\u0161\u00edho, Nejslitovn\u011bj\u0161\u00edho.\u201c D\u00edla, kter\u00e1 sult\u00e1n za sv\u00e9 vl\u00e1dy vykonal, byla \u010detn\u00e1 a m\u011bla v \u017eivot\u011b st\u00e1tu velk\u00fd v\u00fdznam.
V prvn\u00edm obdob\u00ed sv\u00e9 vl\u00e1dy se mu poda\u0159ilo vybudovat presti\u017e st\u00e1tu a zas\u00e1hnout vzpurn\u00e9 guvern\u00e9ry, kte\u0159\u00ed tou\u017eili po nez\u00e1vislosti. V\u011b\u0159ili, \u017ee sult\u00e1n\u016fv mlad\u00fd v\u011bk, pouh\u00fdch \u0161estadvacet let, je dobrou p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed k uskute\u010dn\u011bn\u00ed jejich sn\u016f. P\u0159ekvapilo je v\u0161ak jeho siln\u00e9 a neochv\u011bjn\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed, kdy\u017e potla\u010dil povst\u00e1n\u00ed D\u017eanberdiho al-Ghazaliho v Levant\u011b, Ahmeda Pa\u0161i v Egypt\u011b a Kaland\u00e1ra D\u017eal\u00e1b\u00edho v regionech Konja a Mara\u0161, kter\u00fd byl \u0161\u00edita a shrom\u00e1\u017edil kolem sebe asi t\u0159icet tis\u00edc stoupenc\u016f, aby se vzbou\u0159il proti st\u00e1tu.

boji\u0161t\u011b
Osmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e se za vl\u00e1dy Sulejmana p\u0159esunula na mnoho boji\u0161\u0165, aby roz\u0161\u00ed\u0159ila sv\u016fj vliv, v\u010detn\u011b Evropy, Asie a Afriky. V roce 927 AH \/ 1521 n. l. se zmocnil B\u011blehradu a v roce 935 AH \/ 1529 n. l. obl\u00e9hal V\u00edde\u0148, ale nepoda\u0159ilo se mu ji dob\u00fdt. Zkusil to znovu a jej\u00ed osud nebyl o nic lep\u0161\u00ed ne\u017e ten prvn\u00ed. P\u0159ipojil k sv\u00e9mu st\u00e1tu \u010d\u00e1sti Uherska, v\u010detn\u011b jeho hlavn\u00edho m\u011bsta Budape\u0161ti, a prom\u011bnil ho v osmanskou provincii.
V Asii zah\u00e1jil sult\u00e1n Sulejman t\u0159i hlavn\u00ed ta\u017een\u00ed proti Saf\u00edjovsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, po\u010d\u00ednaje rokem 941 AH \/ 1534 n. l. Prvn\u00ed ta\u017een\u00ed usp\u011blo v p\u0159ipojen\u00ed Ir\u00e1ku k Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. B\u011bhem druh\u00e9ho ta\u017een\u00ed v roce 955 AH \/ 1548 n. l. byly k majetku st\u00e1tu p\u0159id\u00e1ny Tabriz a pevnosti Van a Erivan. T\u0159et\u00ed ta\u017een\u00ed v roce 962 AH \/ 1555 n. l. donutilo \u0161\u00e1ha Tahmaspa k uzav\u0159en\u00ed m\u00edru a postoupilo Osman\u016fm Erivan, Tabriz a v\u00fdchodn\u00ed Anatolii.
B\u011bhem jeho vl\u00e1dy Osman\u00e9 \u010delili tak\u00e9 vlivu Portugalc\u016f v Indick\u00e9m oce\u00e1nu a Arabsk\u00e9m z\u00e1livu. Uwais Pasha, guvern\u00e9r Jemenu, se v roce 953 AH \/ 1546 n. l. zmocnil hradu Taiz. B\u011bhem jeho vl\u00e1dy se Om\u00e1n, Al-Ahsa, Katar a mo\u0159e dostaly pod vliv Osmansk\u00e9ho chal\u00edf\u00e1tu. Tato politika vedla k omezen\u00ed portugalsk\u00e9ho vlivu ve vod\u00e1ch Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu.
V Africe se Libye, v\u011bt\u0161ina Tuniska, Eritrea, D\u017eibutsko a Som\u00e1lsko dostaly pod vliv Osmansk\u00e9ho chal\u00edf\u00e1tu.

V\u00fdvoj osmansk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva
Osmansk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo se od dob sult\u00e1na Bajezida II. v\u00fdrazn\u011b rozrostlo a bylo zodpov\u011bdn\u00e9 za ochranu mo\u0159\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00edch s \u0159\u00ed\u0161\u00ed. Za vl\u00e1dy Sulejmana se moc n\u00e1mo\u0159nictva zv\u00fd\u0161ila na neb\u00fdvalou \u00farove\u0148 s n\u00e1stupem Chajrud\u00edna Barbarossy, kter\u00fd velel mocn\u00e9 flotile, je\u017e \u00fato\u010dila na \u0161pan\u011blsk\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed a k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9 lod\u011b ve St\u0159edomo\u0159\u00ed. Po jeho n\u00e1stupu k \u0159\u00ed\u0161i mu sult\u00e1n ud\u011blil titul \u201eKapudan\u201c.
D\u00edky pomoci, kterou obdr\u017eel od sult\u00e1na Sulejmana Velkolep\u00e9ho, Chajr ad-D\u00edn za\u00fato\u010dil na \u0161pan\u011blsk\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed a zachr\u00e1nil tis\u00edce muslim\u016f ve \u0160pan\u011blsku. V roce 935 AH \/ 1529 n. l. podnikl sedm plaveb ke \u0161pan\u011blsk\u00e9mu pob\u0159e\u017e\u00ed, aby transportoval sedmdes\u00e1t tis\u00edc muslim\u016f z podru\u010d\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9 vl\u00e1dy.
Sult\u00e1n sv\u011b\u0159il Chajr ad-D\u00ednovi velen\u00ed nad n\u00e1mo\u0159n\u00edmi ta\u017een\u00edmi v z\u00e1padn\u00edm St\u0159edomo\u0159\u00ed. \u0160pan\u011blsko se pokusilo zni\u010dit jeho flotilu, ale poka\u017ed\u00e9 selhalo a utrp\u011blo t\u011b\u017ek\u00e9 ztr\u00e1ty. Snad nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed por\u00e1\u017ekou byla bitva u Prevezy v roce 945 AH \/ 1538 n. l.
Khair ad-Dinova flotila se p\u0159ipojila k francouzsk\u00e9 flotile ve v\u00e1lce s Habsburky a pomohla Francouz\u016fm znovu dob\u00fdt m\u011bsto Nice v roce 950 AH\/1543 n. l. To vedlo k tomu, \u017ee Francie dobrovoln\u011b postoupila francouzsk\u00fd p\u0159\u00edstav Toulon osmansk\u00e9 spr\u00e1v\u011b a prom\u011bnila francouzsk\u00fd vojensk\u00fd p\u0159\u00edstav v isl\u00e1mskou vojenskou z\u00e1kladnu Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e v z\u00e1padn\u00edm St\u0159edomo\u0159\u00ed.
Rozsah operac\u00ed osmansk\u00e9 flotily se roz\u0161\u00ed\u0159il o Rud\u00e9 mo\u0159e, kde Osman\u00e9 dobyli Suakin a Massawu, vyhnali Portugalce z Rud\u00e9ho mo\u0159e a zmocnili se pob\u0159e\u017e\u00ed Etiopie, co\u017e vedlo k o\u017eiven\u00ed obchodu mezi Asi\u00ed a Z\u00e1padem prost\u0159ednictv\u00edm isl\u00e1msk\u00fdch zem\u00ed.

Civiliza\u010dn\u00ed v\u00fdvoj
Sult\u00e1n Sulejman Velkolep\u00fd byl b\u00e1sn\u00edk s vyt\u0159\u00edben\u00fdm um\u011bleck\u00fdm vkusem, zru\u010dn\u00fd kaligraf a plynn\u011b hovo\u0159il n\u011bkolika orient\u00e1ln\u00edmi jazyky, v\u010detn\u011b arab\u0161tiny. M\u011bl cit pro drah\u00e9 kameny a fascinovalo ho stavitelstv\u00ed, jeho\u017e \u00fa\u010dinky byly patrn\u00e9 v jeho \u0159\u00ed\u0161i. Utr\u00e1cel \u0161t\u011bd\u0159e na velk\u00e9 stavby, budoval pevnosti a opevn\u011bn\u00ed na Rhodosu, v B\u011blehrad\u011b a Bud\u00edn\u011b. Po cel\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, zejm\u00e9na v Dama\u0161ku, Mekce a Bagd\u00e1du, tak\u00e9 stav\u011bl me\u0161ity, cisterny a mosty. Ve sv\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b tak\u00e9 stav\u011bl architektonick\u00e1 mistrovsk\u00e1 d\u00edla. Badatel D\u017eam\u00e1ludd\u00edn F\u00e1l\u00edh K\u00edl\u00e1n\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee \u00e9ra Sulejmana Velkolep\u00e9ho je pova\u017eov\u00e1na za zlat\u00fd v\u011bk Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, proto\u017ee to byl nejmocn\u011bj\u0161\u00ed st\u00e1t na sv\u011bt\u011b a ovl\u00e1dal St\u0159edomo\u0159\u00ed.
B\u011bhem jeho \u00e9ry se objevili nejslavn\u011bj\u0161\u00ed architekti isl\u00e1msk\u00fdch d\u011bjin, jako nap\u0159\u00edklad architekt Sinan Agha, kter\u00fd se \u00fa\u010dastnil osmansk\u00fdch ta\u017een\u00ed a sezn\u00e1mil se s mnoha architektonick\u00fdmi styly, dokud si nevytvo\u0159il sv\u016fj vlastn\u00ed styl. Me\u0161ita S\u00fcleymaniye, neboli me\u0161ita S\u00fcleymaniye v Istanbulu, kterou postavil pro sult\u00e1na Sulejmana v roce 964 AH \/ 1557 n. l., je pova\u017eov\u00e1na za jedno z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch architektonick\u00fdch d\u011bl isl\u00e1msk\u00fdch d\u011bjin.
Za jeho vl\u00e1dy dos\u00e1hlo um\u011bn\u00ed osmansk\u00fdch miniatur sv\u00e9ho vrcholu. Arifi v \u017eiv\u00fdch miniatur\u00e1ch dokumentoval politick\u00e9 a spole\u010densk\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e9 se odehr\u00e1ly za vl\u00e1dy Sulejmana Velkolep\u00e9ho. V t\u00e9to \u00e9\u0159e vynikala \u0159ada velk\u00fdch kaligraf\u016f, zejm\u00e9na Hasan Efendi \u00c7elebi Karahisari, kter\u00fd napsal kaligrafii pro me\u0161itu S\u00fcleymaniye, a jeho u\u010ditel Ahmed bin Karahisari. Vlastn\u00edm rukopisem napsal opis Kor\u00e1nu, kter\u00fd je pova\u017eov\u00e1n za mistrovsk\u00e9 d\u00edlo arabsk\u00e9 kaligrafie a v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed. Je ulo\u017een v muzeu Topkapi.
Za vl\u00e1dy sult\u00e1na Sulejmana se objevila \u0159ada u\u010denc\u016f, z nich\u017e nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed byl Abu al-Su'ud Effendi, autor v\u00fdkladu zn\u00e1m\u00e9ho jako \u201eVeden\u00ed zdrav\u00e9ho rozumu k podstat\u011b Svat\u00e9 knihy\u201c.

Pr\u00e1vo a administrativa
Nejv\u00edce je sult\u00e1n Sulejman Velkolep\u00fd zn\u00e1m\u00fd a s jeho jm\u00e9nem je spojov\u00e1n d\u00edky z\u00e1kon\u016fm, kter\u00e9 upravovaly \u017eivot v jeho rozlehl\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. Tyto z\u00e1kony vypracoval spolu se \u0161ejkem al-isl\u00e1mem Ab\u00fa al-Su'udem Efendim, p\u0159i\u010dem\u017e zohlednil jedine\u010dn\u00e9 okolnosti region\u016f sv\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e a zajistil jejich soulad s isl\u00e1msk\u00fdm pr\u00e1vem a zvykov\u00fdmi normami. Tyto z\u00e1kony, zn\u00e1m\u00e9 jako \u201eKanunname Sultan Sulejman\u201c neboli \u00dastava sult\u00e1na Sulejmana, z\u016fstaly v platnosti a\u017e do za\u010d\u00e1tku t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed hid\u017ery (19. stolet\u00ed n. l.).
Lid\u00e9 nenaz\u00fdvali sult\u00e1na Sulejmana Z\u00e1konod\u00e1rcem proto, \u017ee by stanovoval z\u00e1kony, ale sp\u00ed\u0161e proto, \u017ee je spravedliv\u011b uplat\u0148oval. Proto Osman\u00e9 pova\u017euj\u00ed tituly, kter\u00e9 Sulejmanovi v jeho dob\u011b d\u00e1vali Evropan\u00e9, jako nap\u0159\u00edklad \u201eVelik\u00fd\u201c a \u201eN\u00e1dhern\u00fd\u201c, za m\u00e1lo d\u016fle\u017eit\u00e9 nebo nev\u00fdznamn\u00e9 ve srovn\u00e1n\u00ed s titulem \u201eZ\u00e1konod\u00e1rce\u201c, kter\u00fd p\u0159edstavuje spravedlnost.
\u00c9ra Qan\u00faniho nebyla dobou, ve kter\u00e9 st\u00e1t dos\u00e1hl sv\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho rozsahu, ale sp\u00ed\u0161e dobou, ve kter\u00e9 byl nejv\u011bt\u0161\u00ed st\u00e1t spravov\u00e1n s nejpokro\u010dilej\u0161\u00edm administrativn\u00edm syst\u00e9mem.

Jeho smrt
Sult\u00e1n Sulejman Velkolep\u00fd se nikdy neopustil d\u017eih\u00e1du. V pozd\u011bj\u0161\u00edch letech trp\u011bl dnou, kter\u00e1 mu znemo\u017e\u0148ovala jezdit na koni. Vytrvale v\u0161ak ukazoval svou s\u00edlu sv\u00fdm nep\u0159\u00e1tel\u016fm. Sulejmanovi bylo 74 let, ale kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee habsbursk\u00fd kr\u00e1l vpadl na muslimskou hranici, okam\u017eit\u011b se vydal na cestu d\u017eih\u00e1du. P\u0159esto\u017ee trp\u011bl t\u011b\u017ekou nemoc\u00ed, osobn\u011b vedl arm\u00e1du a 9. \u0161avvalu 973 hid\u017ery (29. dubna 1566 n. l.) vedl obrovskou arm\u00e1du. Dorazil do ma\u010farsk\u00e9ho m\u011bsta Siget\u00e1r, jedn\u00e9 z nejv\u011bt\u0161\u00edch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch pevnost\u00ed, a nalo\u017eil ho st\u0159eln\u00fdm prachem a d\u011bly. Ne\u017e se vydal na cestu d\u017eih\u00e1du, jeho l\u00e9ka\u0159 mu poradil, aby kv\u016fli dn\u011b nevych\u00e1zel. Odpov\u011b\u010f sult\u00e1na Sulejmana, kter\u00e1 se zapsala do historie, zn\u011bla: \u201eR\u00e1d bych zem\u0159el v boji pro All\u00e1ha.\u201c
Sl\u00e1va Bohu, tento sult\u00e1n dos\u00e1hl vysok\u00e9ho v\u011bku, m\u011bl pod svou vl\u00e1dou polovinu sv\u011bta a kr\u00e1lov\u00e9 zem\u011b byli mu k dispozici. Mohl si u\u017e\u00edvat \u017eivota v pal\u00e1c\u00edch, pohybovat se mezi m\u00edstnostmi a u\u017e\u00edvat si rozko\u0161\u00ed, p\u0159esto trval na tom, \u017ee p\u016fjde jako bojovn\u00edk ve v\u011bci Bo\u017e\u00ed.
Vydal se v \u010dele sv\u00e9 arm\u00e1dy a kv\u016fli zhor\u0161uj\u00edc\u00ed se dn\u011b nemohl jezdit na koni, tak\u017ee ho vezli na voze, dokud nedorazil k hradb\u00e1m m\u011bsta Szigetv\u00e1r, kde ho za\u010dal obl\u00e9hat. Za necel\u00e9 dva t\u00fddny obsadil jeho p\u0159edn\u00ed pevnosti a boje za\u010daly a zes\u00edlily. Byla to nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed bitva, kter\u00e9 muslimov\u00e9 \u010delili kv\u016fli pevnosti hradeb a zu\u0159ivosti k\u0159es\u0165an\u016f p\u0159i obran\u011b sv\u00e9 pevnosti.
Boje a obl\u00e9h\u00e1n\u00ed trvaly asi p\u011bt cel\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f a ot\u00e1zka dobyt\u00ed se jen zhor\u0161ovala a obavy muslim\u016f se kv\u016fli obt\u00ed\u017enosti dobyt\u00ed zvy\u0161ovaly. Sult\u00e1nova nemoc se zde zhor\u0161ila a on c\u00edtil, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed jeho konec, a tak se za\u010dal modlit k V\u0161emohouc\u00edmu Bohu a mimo jin\u00e9 \u0159ekl: \u201ePane sv\u011bt\u016f, dej v\u00edt\u011bzstv\u00ed sv\u00fdm muslimsk\u00fdm slu\u017eebn\u00edk\u016fm, podpo\u0159 je a nev\u011b\u0159\u00edc\u00ed zapal.\u201c
B\u016fh tedy vysly\u0161el modlitbu sult\u00e1na Sulejmana a jeden z muslimsk\u00fdch kan\u00f3n\u016f zas\u00e1hl sklad st\u0159eln\u00e9ho prachu v pevnosti, co\u017e zp\u016fsobilo stra\u0161livou explozi, kter\u00e1 roztrhla velkou \u010d\u00e1st pevnosti a vynesla ji k nebi. Muslimov\u00e9 pevnost za\u00fato\u010dili, byla dobyta a na nejvy\u0161\u0161\u00edm m\u00edst\u011b pevnosti byla vzty\u010dena Sulejm\u00e1nsk\u00e1 vlajka.
Kdy\u017e se k sult\u00e1novi donesla zpr\u00e1va o dobyt\u00ed, byl nesm\u00edrn\u011b zaradov\u00e1n a d\u011bkoval Bohu za toto velk\u00e9 po\u017eehn\u00e1n\u00ed. \u0158ekl: \u201eNyn\u00ed je smrt p\u0159\u00edjemn\u00e1. Gratuluji tomuto \u0161\u0165astn\u00e9mu \u010dlov\u011bku k tomuto v\u011b\u010dn\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed. Po\u017eehnan\u00e1 je tato spokojen\u00e1 a spokojen\u00e1 du\u0161e, jedna z t\u011bch, s nimi\u017e je B\u016fh spokojen a kter\u00e9 jsou spokojeny s N\u00edm.\u201c Jeho du\u0161e ode\u0161la ke sv\u00e9mu Stvo\u0159iteli, do v\u011b\u010dn\u00e9ho r\u00e1je, d\u00e1-li B\u016fh, 20. safaru roku 974 hid\u017ery \/ 5. z\u00e1\u0159\u00ed 1566 n. l.
Ministr Mehmed Pa\u0161a tajil zpr\u00e1vu o sult\u00e1nov\u011b smrti, dokud neposlal pro jeho d\u011bdice, sult\u00e1na Selima II. Ten p\u0159ijel a p\u0159evzal ot\u011b\u017ee sultan\u00e1tu v Siktvaru, pot\u00e9 vstoupil do Istanbulu s t\u011blem sv\u00e9ho umu\u010den\u00e9ho otce. Byl to pam\u00e1tn\u00fd den, jak\u00fd se stal jen p\u0159i smrti sult\u00e1na Mehmeda Dobyvatele. Muslimov\u00e9 se dozv\u011bd\u011bli zpr\u00e1vu o smrti sult\u00e1na Sulejmana a byli hluboce zarmouceni. Pokud jde o evropskou stranu, k\u0159es\u0165an\u00e9 se nikdy po Bajazidovi I. a Mehmedovi Dobyvateli neradovali ze smrti nikoho tak jako ze smrti sult\u00e1na Sulejmana, v\u00e1le\u010dn\u00edka, kter\u00fd bojoval pro All\u00e1ha. Z dne jeho smrti ud\u011blali sv\u00e1tek a kosteln\u00ed zvony zvonily radost\u00ed nad smrt\u00ed obnovitele d\u017eih\u00e1du n\u00e1roda v des\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed, k\u00e9\u017e se nad n\u00edm All\u00e1h smiluji.

Z knihy Nezapomenuteln\u00ed v\u016fdci od majora Tamera Badra\u00a0<\/span><\/h1>\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

28 \u0633\u0628\u062a\u0645\u0628\u0631 2014 \u00a0 \u0633\u0644\u064a\u0645\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0642\u0627\u0646\u0648\u0646\u064a \u0644\u0645 \u064a\u0643\u0646 \u0633\u0644\u064a\u0645\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0642\u0627\u0646\u0648\u0646\u064a \u063a\u0627\u0631\u0642\u0627\u064b \u0641\u064a \u0627\u0644\u0645\u0644\u0630\u0627\u062a \u0643\u0645\u0627 \u064a\u064f\u0631\u0648\u062c \u0644\u0646\u0627 \u0641\u064a \u0627\u0644\u0625\u0639\u0644\u0627\u0645 \u0628\u0644 \u0643\u0627\u0646 \u062d\u0627\u0643\u0645\u0627\u064b \u0639\u0627\u062f\u0644\u0627\u064b \u0648\u0634\u0627\u0639\u0631\u0627\u064b \u0648\u062e\u0637\u0627\u0637\u0627\u064b \u0648\u0645\u064f\u0644\u0645\u0651\u064b\u0627 \u0628\u0639\u062f\u062f \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0644\u063a\u0627\u062a \u0627\u0644\u0634\u0631\u0642\u064a\u0629 \u0645\u0646 \u0628\u064a\u0646\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0639\u0631\u0628\u064a\u0629 \u0648\u0645\u063a\u0631\u0645\u0627\u064b \u0628\u0627\u0644\u0628\u0646\u0627\u0621 \u0648\u0627\u0644\u062a\u0634\u064a\u064a\u062f \u0648\u0643\u0627\u0646 \u064a\u062d\u0628 \u0627\u0644\u062c\u0647\u0627\u062f \u0641\u064a \u0633\u0628\u064a\u0644 \u0627\u0644\u0644\u0647 \u0648\u0625\u0644\u064a\u0643\u0645 \u0642\u0635\u062a\u0647 \u0627\u0644\u062d\u0642\u064a\u0642\u064a\u0629 \u0625\u0646\u0647 \u0633\u0644\u064a\u0645\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0642\u0627\u0646\u0648\u0646\u064a \u0628\u0646 \u0633\u0644\u064a\u0645 \u0648\u064a\u064f\u0639\u0631\u0641 \u0641\u064a \u0627\u0644\u063a\u0631\u0628 \u0628\u0633\u0644\u064a\u0645\u0627\u0646 \u0627\u0644\u0639\u0638\u064a\u0645, \u0648\u0647\u0648 […]<\/p>","protected":false},"author":2,"featured_media":21881,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_seopress_robots_primary_cat":"","_seopress_titles_title":"","_seopress_titles_desc":"","_seopress_robots_index":"","inline_featured_image":false,"_uf_show_specific_survey":0,"_uf_disable_surveys":false,"footnotes":""},"categories":[115,184],"tags":[],"class_list":{"0":"post-21880","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-115","8":"category-184"},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/21880","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=21880"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/21880\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/21881"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=21880"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=21880"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/tamerbadr.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=21880"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}