Nedávno jsem se podílel na založení mešity a požádal jsem Všemohoucího Boha, aby ji nahradil palácem v nejvyšším ráji. Dnes jsem měl vidění, které obsahovalo několik symbolů, jež chci vyložit, protože vím, že v nebi nejsou žádné nemoci, léky, pokusy o vraždu ani jiné světské záležitosti, ale ve vidění jsou to symboly a jistě mají výklad, který chci znát tím, že vám ho zveřejním. Vidění zní takto:
Viděl jsem, že stojím před velkou bílou mešitou v nebi, a napadlo mě, že tato mešita patří mně a že byla postavena speciálně pro mě, abych se mohl podílet na stavbě mešity v tomto světě v reakci na mou prosbu. Vstoupil jsem tedy do mešity a byl jsem ohromen krásou mešity a jejími krásnými bílými kameny proloženými krásnými hnědými dřevěnými dekoracemi. Nikdy předtím jsem neviděl mešitu krásnější. Mešita měla několik sálů, kde se někteří lidé modlili, a uprostřed byla síň pro spaní imáma mešity. Měla také místo určené pro rozdávání bezplatných léků. Když jsem vyšel z mešity, vyšly vedle mě dvě ženy s tmavě hnědou pletí. Napadlo mě, že jsou z lidí pekla. Jedna z nich byla váhavá dívka a druhá byla odvážná. Zeptal jsem se jich: „Jste z lidí pekla?“ Souhlasně přikývly a když jsme dorazili na konec mešity, našel jsem na schodech mešity malou holčičku. Bál jsem se o ni kvůli těm dvěma ženám, tak jsem ji nesl, když jsem byl na prahu mešity. Obě ženy opustily mešitu a najednou se ke mně vyřítily. Držely meče a chystaly se vrhnout na malou dívku, kterou jsem bránil, s úmyslem ji zabít, ale já jsem prosil Všemohoucího Boha, aby mě i malou dívku před nimi ochránil. Začal jsem se modlit a několikrát opakovat (Není boha kromě Tebe, sláva Tobě. Vskutku, byl jsem mezi provinilci), což je modlitba našeho mistra Jonáše v břiše velryby. Meč vypadl z ruky té odvážné dívky, tak jsem ho vzal a bodl ji do břicha. Proměnila se v rybu a zemřela, a ta druhá dívka zmizela.