Moje první vize byla, ve které mě navštívil milovaný Mustafa
Na střední škole jsem měl/a velmi blízko k Všemohoucímu Bohu a přál/a jsem si zemřít v tomto věku s čistým štítem a bez hříchů. Několikrát jsem ve snech viděl/a Ježíše, mír s ním, a přál/a jsem si vidět milovaného Mustafu, kéž mu Bůh žehná a daruje mu pokoj, a mnohokrát jsem se k Všemohoucímu Bohu modlil/a, aby mě Mustafa navštívil ve snech.
Dlouho jsem čekala, až uvidím milovaného Mustafu, a když jsem v to ztratila naději, navštívil mě, chvála Bohu. Bylo mi asi 15 let a na toto vidění dodnes nezapomenu.
V prvním vidění jsem viděl, jak jdu s otcem a bratrem po silnici, kde nějací lidé běželi opačným směrem. Když jsme se jich zeptali, proč běží, řekli nám, že k této mešitě přišel Posel Boží, kéž mu Bůh žehná a daruje mu mír. Tak jsme se s otcem a bratrem vydali k mešitě, kde jsme našli Proroka, kéž mu Bůh žehná a daruje mu mír, sedícího u kazatelny, a vedle něj Společníky, všichni v bílých rouších. Našli jsme lidi, jak sedí od zadní poloviny mešity, a mezi nimi a Prorokem, kéž mu Bůh žehná a daruje mu mír, bylo prázdné místo, kde nikdo neseděl. Můj otec, bratr a já jsme seděli s lidmi a styděl jsem se sedět vpředu. Pak mi Prorok pokynul, abych přišel dopředu a sedl si dopředu. Rozhlédl jsem se doprava a doleva v naději, že tam je někdo jiný než já, komu Prorok, kéž mu Bůh žehná a daruje mu mír, pokynul, aby přišel blíž. Pak to Prorok, kéž mu Bůh žehná a daruje mu mír, potvrdil a znovu mi pokynul. Postoupil jsem trochu dopředu a posadil se k prvnímu z těch, kteří seděli před ním. Prorok mi opakoval pokyn, abych přistoupil, dokud jsem nebyl nejblíže k němu. Pak se ostatní lidé posadili za mnou. Začal jsem přemýšlet o Poslovi, kéž mu Bůh žehná a daruje mu mír, a o ostatních společnících. Tato vize skončila a já se probudil a nemohl jsem usnout. Vteřina mého štěstí ho vidět.