Viděl jsem se, jak ležím na zádech v posteli v pokoji s otevřenou střechou v domě mé matky v Manial Al-Rawda v Káhiře, dívám se na oblohu a ptám se Všemohoucího Boha: „Proč nemám vidění, jako se mi tolikrát mívala dříve?“ Viděl jsem noční oblohu plnou nespočtu hvězd a viděl jsem několik galaxií, jako bych mezi nimi plaval. Pak se vytvořily lehké mraky a já měl prostor vidět oblohu v podobě kruhu obklopeného lehkými mraky. Pak se zpoza nebe, které jsem viděl z tohoto kruhu, ozval hlas od Všemohoucího Boha: „Vskutku, já na zemi umístím následnou autoritu.“ Pak jsem slyšel odpověď andělů Všemohoucímu Bohu, jak říkali: „Umístíš tam někoho, kdo bude pokoušet lidi?“ Nebo řekli: „Někoho, kdo bude pokoušen.“ Pak jsem si lehl na pravou stranu do postele, svého bratra Tárika. Pak se mi vybavila ta scéna, když jsem se setkal se svou ženou Nahal, a tak jsem jí vyprávěl, co se stalo, co jsem viděl a slyšel, a ona mi řekla: „Tohle tě bude pokoušet.“ Tak jsem se procházel po ulici a plakal, pak jsem vešel do místnosti a zapálil si cigaretu a byl jsem rozrušený. Řekl jsem si: „Je to zakázané,“ a tak jsem cigaretu okamžitě zahodil. Pak ke mně přišel armádní důstojník s vojenskou mapou obklopenou po stranách mnoha slovy a kresba uprostřed chyběla. Měl jsem v úmyslu mapu dokončit, protože jsem věděl, že jsem na pohled na mapu zvyklý, protože jsem armádní důstojník a také nekuřák.